Úprava trasy

Poř.	Dům	X	UP	DOWN
1	Nový zámek Trmice	X	up	down
Audio Popis Zámek si nechali v letech 1856–1863 postavit Nosticové podle projektu vídeňského architekta Heinricha Ferstela. V roce 1919 koupila zámek ústecká podnikatelská rodina Wolfrumů a ještě v témže roku jej darovala městu Ústí nad Labem, aby zde mohlo vzniknout místní muzeum, které se zařadilo mezi nejvýznamnější regionální muzea v tehdejším Československu. Jak dokazuje i tento počin, Wolfrumové patřili k vážené podnikatelské rodině v Ústí nad Labem. Pojďme se blíže seznámit s jejich příběhem. Muzeu se zde zaslouží i poděkovat za poskytnutí celé řady materiálů k této rodině a k příspění vzniku trasy. Jako první do Ústí nad Labem roku 1843 přišel z bavorského Hofu Carl Georg Wolfrum (1813 - 1888), zakladatel klanu Wolfrumů a barvíř textilu. U centra města, mezi Velkou hradební a Dlouhou, v již neexistujícím domě čp. 422, založil barvírnu látek, kde od roku 1851 spustil první parní kotel v Ústí. Kromě obchodní sféry vynikl i v záležitostech společenského a politického života. Stal se velmi aktivním členem městské rady a roku 1861 byl zvolen za Ústí nad Labem a Teplice do říšské rady jako poslanec. Pojďme si na dalších zastávkách blíže představit místa, která s touto rodinou souvisí.
2	C. Wolfrum, tkalcovna a barevna	X	up	down
Audio Popis Carl Georg Wolfrum měl velkou rodinu, se svou ženou Emilií přivedli na svět devět potomků, z toho čtyři chlapce – pokračovatele rodinného podniku. Pojďme si je blíže představit. Nejdříve Otto Emil Wolfrum (1844–1920) a Carl Hermann Wolfrum (1842–1926). Ti v roce 1876 přebírají vedení textilního podniku jejich otce a roku 1887 továrnu přestěhovali na toto místo do tovární čtvrti mezi Ústím a Předlicemi. Staví zde etážovou budovu v ulici na Luhách čp. 3427. Továrna byla postupně rozšiřována a v letech 1909–1911 zaplnila celý blok. Po znárodnění se z podniku stal národní podnik Vlnola, textilní výroba se zde udržela do počátku 90. let 20. století. Etážová budova se dochovala v původním stavu i v roce 2020 a slouží jako dílny, sklady a kanceláře. Na dvoře továrny stál až do roku 2011 coby pomník kotel Wolfrumova parního stroje z roku 1852, poté našel místo ve sbírce Muzea v Ústí nad Labem.
3	Rourový průmysl Austria (Bohemia)	X	up	down
Audio Popis Podnik Rourový průmysl Austria byl založen r. 1913 zde v ulici Na luhách čp. 1254 ve zrušené továrně na barvy, laky a fermeže Vinzenze Wagnera. Podnik založili Carl Hermann Wolfrum a ing. Heinrich Wolf z Berlína za podpory bankovního domu Ludwiga Wolfruma. Produktem byla rourová vedení, žebrové roury pro topení, přehřívače vzduchu, měřicí akumulátory, hadové roury a nádrže na teplou vodu. Po r. 1918 se mění název firmy na "Rourový průmysl Bohemia". Po II. svět. válce do r. 1948 byl podnik v národní správě pod jménem "Ústecký rourový průmysl spol. s ruč. omez." V roce 2021 je areál ve vlastnictví různých společností a rozličná výroba zde stále probíhá.
4	Bytový komplex Na Nivách dům čp. 221	X	up	down
Audio Popis Na tomto místě vznikala mezi léty 1911 až 1940 zástavba bytových domů, ulice Na Nivách. Jednalo se o dělnické byty, pravděpodobně pro pracovníky ze sousední průmyslové čtvrti. Celou východní stranu ulice s výstavnějšími domy, včetně nárožního domu s restaurací, budoval mezi lety 1909 a 1911 Ústecky lidový spolek bytový. Blok domů na protější straně ulice pak vybudovalo v rámci plánu sociální výstavby město. Na Nivách tak postupem výstavby vznikla kompaktní a honosná městská ulice včetně aleje stromů. Zajímavou perličkou je, že zde před odsunem po 2. sv. válce krátce bydlel v domě č.p. 28 jeden ze členů rodiny Wolfrum. Po druhé světové válce patřily Předlice k výstavním čtvrtím. Žili zde doktoři, právníci nebo významní podnikatelé. Ti se ale postupně stěhovali do nově postavených domů. V 70. letech byli do čtvrti přesunuti Romové, když se likvidovaly jejich osady na Slovensku. Od té doby domy chátraly. Po roce 2000, kdy už byly domy v dezolátním stavu, odkoupil od města celou ulici soukromý vlastník. Ten chtěl domy zrekonstruovat, z plánů ale sešlo, za stejnou částku byla ulice tedy prodána městu zpět a v roce 2019 zdemolována.
5	BD Pětidomí 1	X	up	down
Audio Popis Carl Georg Wolfrum v pozdějších letech nepodnikal pouze v textilním průmyslu, ale také například v železniční dopravě a těžbě uhlí. Společnost Ústecko-teplické dráhy uvedla v roce 1858 do provozu trať spojující Teplice a Ústí nad Labem. Jedním ze zakládajících členů této společnosti byl právě Carl Georg Wolfrum. Dráha byla budována především pro dopravu nákladů z nalezišť hnědého uhlí v regionu a Carl Georg Wolfrum byl spolupodílník v Duchcovském uhelném spolku. Se zahájením provozu trati se postavili také dílny a pro zaměstnance dílen v sedmdesátých letech 19. století se postavila i tato kolonie pěti domů čp. 953–957 s kantýnou čp. 1516, tzv. Pětidomí.
6	Ústí nad Labem západ	X	up	down
Audio Popis Tato stanice Ústí nad Labem - západ, byla zřízena společností Ústecko-teplické dráhy v roce 1870 a sloužila pouze pro obsluhu trati, protože společnost Ústecko-teplické dráhy získala souhlas se zajížděním svých vlaků do hlavního ústeckého nádraží Rakouské společnosti státní dráhy. V roce 1886 byla budova přestavěna na výpravní v charakteristickém novogotickém stylu a s krytým nástupištěm. Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB). Elektrický provoz byl na trati procházející stanicí zahájen v roce 1963.
7	Provozní budova společnosti ATE	X	up	down
Audio Popis Nacházíme se na místě provozní budovy společnosti Ústecko-teplické dráhy, kterou v roce 1858 postavila podle projektu architekta Josefa Turby. V letech 1870–1873 společnost vybudovala západním směrem rozsáhlé seřaďovací nádraží s 29 kolejemi. Když bylo seřaďovací nádraží z předchozí zastávky v roce 1886 přestavěno na výpravní, v charakteristickém novogotickém stylu a s krytým nástupištěm, tato původní provozní budova čp. 654 byla upravena pro administrativní a obytné účely. V roce 2020 je objekt v majetku společnost Malcolm, s.r.o. a chátrá.
8	Městská knihovna Ústí nad Labem	X	up	down
Audio Popis Nejmladší ze synů Carla Georga Wolfruma byl Ludwig Wolfrum (1848 - 1935), celým jménem Ludwig Heinrich August Wolfrum. Jeho zásluhám na rozvoji města se dostalo pocty, když se tvář Ludwiga Wolfruma objevila na velkolepé fresce nejvýznamnějších obyvatel města v koncertním sále ústecké knihovny dostavěné roku 1912. Knihovna dnes již bohužel nestojí. V roce 1945 byla při leteckých náletech značně poškozena. Zbytky stavby byly strženy o dva roky později. Dnes je na pozemku, kde stála, budova krajské policejní správy. Oslavný článek publikovaný v ústecké ročence k roku 1929 u příležitosti jeho 80. narozenin vyzdvihuje také jeho dar rodnému městu v podobě monumentální Labské kašny, odhalené roku 1911 na tomto Lidickém náměstí. Svým uměleckým provedením znázorňovala základní kameny rozvoje města - hornictví, labskou plavbu, průmysl a obchod. Kašnu korunovalo alegorické sousoší Labe a Bíliny. Ústečanům měla připomínat význam jejich města. Ani kašna zde bohužel už nestojí, roku 1939 ji zničili nacisté.
9	Kostel svatého Pavla (Ústí nad Labem)	X	up	down
Audio Popis Ludwig Wolfrum byl také hlavním mecenášem při stavbě evangelického Chrámu apoštola Pavla, který se nachází hned vedle jeho vily. Za peníze L. Wolfruma koupila církev do kostela i hlavní oltář. Jejich nedaleká vila byla vyhlášená jako útočiště všech potřebných a pomoci hledajících. Především manželka Marie Charlote Amalie měla pověst tiché a porozumění plné dobrodějky. Zemřela roku 1925 po padesátiletém manželství, které bohužel zůstalo nenaplněno potomky. Narodil se jim sice syn, ale den po porodu bohužel zemřel. Tak věnovali celou lásku všem dětem v široké rodině. K Vánocům darovali každému členu rodiny knihu, kterou Marie osobně vybírala, vzpomínal na své příbuzné Carlhans Wolfrum, který žije od konce druhé světové války v Německu. U Ludwiga a Marie našly vřelé přijetí i děti četných sousedů i dětí cizí. Ludwig se stal například poručníkem dětí zemřelého Gustava Eckelmanna, manželčina příbuzného. Ludwig Wolfrum také založil nadaci pro finanční pomoc studující mládeži. Společně se svou ženou podporovali následováníhodným způsobem i různé dobročinné podniky ve městě. Mezi mecenášské skutky Ludwiga Wolfruma je možné zařadit i jeho stálou podporu významného ústeckého malíře Ernsta Gustava Doerela, kterému dával hojně zakázek.
10	Vila Ludwiga Wolfruma	X	up	down
Audio Popis Nyní se nacházíme před samotnou vilou Ludwiga Wolfruma. Stavbu vily v roce 1888 provedl Carl Mayer, stavitel a architekt z Děčína, mj. autor zámečku Skrytín, kam se také podíváme. Po jeho smrti získal vilu průmyslník Norbert Dürschmidt (1898 1972), který byl s Wolfrumovými zpřízněn. Jeho manželka Elfriede (1903 - 1979) byla nejstarší dcerou Carla Hermanna Wolfruma. Ale i Norbert Dürschmidt byl zámožný, protože vlastnil Továrnu na laky, fermeže a barvy Carl Dürschmidt. V r. 1935 si nechal zpracovat od architekta Ernsta Reutsche návrh stavebních úprav a moderní fasády, které podstatně změnily podobu vily. Střecha již nebyla zakončena věžičkami a i vstup do budovy byl nově vyřešen. V přestavěné vile bydlel Dürschmidt do r. 1945. V dubnu 1946 byla rodina odsunuta do amerického pásma. V Neutraublingu si v roce 1947 vybudoval novou továrnu a pokračoval v podnikání. Od 50. let se tu nacházely jesle a mateřská škola. Poté se majitelé několikrát střídali, od roku 2002 vilu vlastní Centrum služeb pro silniční dopravu.
11	Vila Carla Friedricha Wolfruma	X	up	down
Audio Popis Tuto impozantní honosnou vilu, jednu z nejkrásnějších ve městě, si nechal jako své rodinné sídlo postavit Carl Friedrich Wolfrum (1841 - 1924), nejstarší syn významného podnikatele a politika Carla George Wolfruma. Friedrich Wolfrum nechal mimojiné zřídit novou rodovou hrobku, která se nachází na hřbitově v Krásném Březně. Návrh vily pocházel od vídeňské architektonické kanceláře Hanse Miksche a Juliana Niedzielskiho. Tato autorská dvojice se podílela i na dalších stavbách rodiny Wolfrumů, továrně v ústecké čtvrti Předlice, rodinné hrobce a vilách jiných rodin v Ústí nad Labem. Stavěla se mezi lety 1887 až 1910. Do vily se vjíždělo dvěma vjezdy. Západní vstup je umístěn v ulici Na Schodech, nalezneme zde doposud bývalý dům vrátného čp. 1534. Jižní, kterým se ovšem dnes už k vile nedostanete, se nalézá nedaleko budov knihovny. Rodina ve vile žila až do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945. Krátce poté ji dostal k dispozici Český rozhlas. Od roku 2005 je vila kulturní památka.
12	Vila Carla Hermanna Wolfruma	X	up	down
Audio Popis Kdysi jeden z nejvýstavnějších domů v centru města. Palácovou vilu si nechal postavit Carl Hermann Wolfrum, kterého známe již z jedné z předchozích zastávek. Vilu postavila v letech 1914 - 1915 ústecká stavební firma Alvin Koehler. Projektantem byl architekt Ernst Rentsch. Po pravé straně se nachází bývalý dům vrátného čp. 790, jižní vstup k vile Carla Friedricha Wolfruma z předchozí zastávky. Po roce 1945 museli Wolfrumovi z Ústí nad Labem odejít. Tuto vilu od roku 1948 využívá Severočeská knihovna (předtím Krajská knihovna Maxima Gorkého). Vzhled domu zásadně ovlivnila dostavba nového křídla knihovny, které vzniklo na místě původní komponované zahrady.
13	Banka Ludwig Wolfrum a Co.	X	up	down
Audio Popis Zpět ještě k osobnosti Ludwiga Wolfruma. Ten byl už oproti svému otci rodilým Ústečanem, přišel na svět jako jeho nejmladší syn v domě s továrnou ve Velké Hradební 8. října 1848. Učil se obchodníkem, bohaté zkušenosti získával za svých studijních pobytů v Augsburgu, v Le Havre i v Moskvě. Jako starší bratři se zapojil do otcova obchodu s textilem, ale dalším podílníkem rodinné firmy se již stát nemohl. Našel si svou cestu k profesnímu úspěchu. Když roku 1872 otevřela v Ústí nad Labem pobočku Teplická banka, stal se jejím ředitelem. Když se roku 1877 Teplická banka rozpadla, převzal ji a vedl jako privátní banku. Bankovní dům Ludwig Wolfrum sídlil zde v č. p. 782. Finanční ústav se brzy počítal mezi přední soukromé banky monarchie. Banka měla lví podíl na obchodním rozmachu Ústí, neboť takřka všem místním průmyslovým podnikům Ludwig Wolfrum poskytoval půjčky a finanční poradenství. Například roku 1901 půjčil 700 tisíc rakouských korun i firmě Georg Schicht a působil v její správní radě. Roku 1913 také financoval Rourový průmysl Austria svého bratra Carla Hermanna Wolfruma. Stejně jako otec, Ludwig Wolfrum svou energii nevkládal jen do podnikání. Ale na rozdíl od otce se nerealizoval ve vrcholné politice. Nejvyšší politickou funkci zastával jako radní města a byl pak jmenován čestným radním.
14	Palírna Eckelmannové - Stará myslivecká	X	up	down
Audio Popis Ludwig Wolfrum prožil krásné padesátileté manželství se svou ženou Marií Charlote Amalií (1856-1925), která nesla dívčí jméno Eckelmann a byla potomkem dalšího významného ústeckého průmyslnického rodu. Nyní se nacházíme u Továrny na líh, lisovaného droždí a likérů rodiny Eckelmannů, kterou na začátkuu 60. let 19. století vybudovali Louis Eckelmann (1821–1891) se svým bratrem Hermannem (1825–1868). V roce 1889 se do řízení zapojuje i tchán Wilhelm Wolfrum. Po jeho smrti v roce 1895 se zapojuje Fritz Wolfrum. Největší prosperity dosáhla firma ve dvacátých letech. Zdaleka nejslavnějším zdejším výrobkem se stal všeobecně známý likér Stará myslivecká. Původně se jmenoval Alter Korn/Stará žitná. Ve třicátých letech 20. století ji přejmenovali na Starou mysliveckou. Po znárodnění se stala součástí n. p. Severočeské konzervárny a drožďárny. Výroba likérů zde stále pokračuje. Nejstarší budova areálu čp. 14 je několikrát přestavěná. Areál v roce 2021 vlastní společnost Palírna U Zeleného stromu a.s., kterou vlastní úspěšný podnikatel Milan Hagan. Ten v minulosti vlastnil pivovarnickou skupinu Drinks Union, která sdružovala Ústecké pivovary, lounský pivovar nebo pivovar v Kutné Hoře, úspěšně ji rozvinul a v roce 2008 prodal nizozemskému Heinekenu. Po prodeji mu zbyla likérka, kterou dále rozvíjí. Palírnu U Zeleného stromu s dnes téměř dvoumiliardovým obratem a produkcí 10 milionů litrů alkoholu plánuje ponechat jako rodinný podnik.
15	Eckelmannova vila	X	up	down
Audio Popis Vila spolumajitele lihovaru pana Eckelmanna. Po únoru 1948 sem byl dosazen národní správce. Vila měla nádherné interiéry, dřevěné točité schodiště, krásné mramorové koupelny a interiéry byly obložené dřevem. Okolo vily byla nádherná udržovaná zahrada plná vzácných stromů a keřů, upravené záhony, altánky. V dolní části byl antukový tenisový kurt a nahoře blíže k potoku pěkný bazén, napouštěný potoční vodou. Koncem padesátých let zde byla zřízena školka a v 1. patře jesle. Ve věžičce měla kancelář vedoucí školky. Bohužel, vila je v roce 2021 dlouhodobě bez využití, i když zabezpečená, citelně chátrá. A nyní odbočka na jednu zajímavost, když se vydáte ulicí K mlýništi, poté doleva na lesní pěšinu, dojdete po chvíli k reliéfu ve tvaru stromu znázorňuje rodokmen rodiny Wolfrumů. Jeho značka je i na webu mapy.cz. Bohužel i ten v roce 2021 citelně chátrá.
16	Wolfrumova vila	X	up	down
Audio Popis Tato vila bývala kdysi domovem jeptišek, které patřily k faře - již zbouraný krásný rohový dům na konci ulice Na Sklípku. Před 2. sv. válkou patřila rodině Wolfrumových. Po 2. sv. válce byla rodina nucena zemi opustit, potomci Wolfrumů po odsunu žijí převážně v Německu. Každopádně, například v roce 2019 dorazila prapravnučka Carla Georga Wolfruma Teresa Schudawa spolu se svým manželem Michaelem McGrathem a částí rodiny na návštěvu do Ústí nad Labem. Podle jejích slov bylo příjemné procházet se místy jejích předků, o nichž slyšela a četla mnoho příběhů. Ještě její tatínek v USA se věnoval textilnímu průmyslu. Ona už ne, je učitelkou a její manžel také. Mrzelo jí ale v jakém stavu jsou některé objekty, což se není čemu divit, například rodinná hrobka z jedné z dalších zastávek, kam se půjdeme podívat. Budou prý uvažovat o tom, že by přispěli finančně na opravy. Po roce 1948 ve vile byla školní družina. Úplně v přízemí byla velká školní jídelna. Po revoluci byla léta zavřena, následně v ní sídlila policie. Státní policie z vily v roce 2011 odešla kvůli špatnému technickému stavu. Jednou z variant bylo, že se po opravě domu vrátí. Vila ale i v roce 2014 není v dobrém stavu a potřebuje opravit. Radnice plánuje její prodej za 1.5 mil. Kč. Zájemce zde chce vybudovat ubytovnu, to se ale nelíbí místním ani radnici, chtějí zde klid. Vilu v roce 2020 spoluvlastnili dva majitelé, v roce 2021 má ale už jinou majitelku.
17	Hrobka rodiny Wolfrum	X	up	down
Audio Popis Na místním hřbitově se nachází rodinná hrobka Carla Friedricha Wolfruma. Otevřená podélná kamenná stavba s centrálním barokuzujícíim baldachýnem nese prvky pozdní secese. Navrhl ji architekt Arpad Mogyorosy, mj. autor ústecké Petschkovy ozdravovny, demolované v r. 2002. Bohužel hrobka je v roce 2021 v zoufalém stavu, stejně jako hroby dalších předních podnikatelských rodů z Ústecka, kdy asi nejcennějším z nich je právě hrobka rodu Wolfrumů. Rodina se značným dílem zasloužila o rozvoj města, to by ji mělo vzdát hold a ujmout se alespoň péče o hrobku. Místo toho je otrhaná a sběrači kovů z ní ukradli už všechny mosazné i železné prvky. Pořád je to ale krásná kamenná stavba, která není nijak extra porušená. Na místním hřbitově se také nachází hrobka rodiny Fritze Wolfruma, který je zástupcem třetí generace. Od roku 1906 stál v čele lihovaru. Kromě toho je znám svou účastí v obraně proti hladovým bouřím v Ústí nad Labem v roce 1918 po vzniku Československa. Podílel se na rozvoji čtvrti Krásné Březno, byl iniciátorem objednání regulačního plánu z roku 1921, který byl navržen středoevropsky renomovaným urbanistou Ewaldem Genzmerem. Fritzův syn Kurt zemřel jen šest dní po konci druhé světové války, údajně zabit Čechy v Mostě.
18	Vila Skrytín	X	up	down
Audio Popis Vila, nebo také zámeček Skrytín, byl postaven roku 1892. Architektem byl Carl mayer z Děčína. Stavitelem jistý Rudolf Richter, který musel být velmi zámožný podnikatel, když si dovolil postavit takové sídlo, ale bližší informace o něm bohužel vymazala situace po roce 1948 a zatím nejsou známé. Rudolf Richter umírá v roce 1914, dědicové zámeček ihned prodávají. Kupuje jej Ludwig Wolfrum. Místo se mu evidentně velmi zalíbilo. V okolí svého letního sídla ve Skrytíně nechal zpřístupnit turistické trasy a zasloužil se také o zázemí pro turisty a jejich dopravu do oblasti. Zemřel v požehnaném věku 87 let 4. května 1935. Nedaleká hrobka, v níž spočinul, svým naturalistickým pojetím splývala s okolní přírodou. Byla opatřená prostým náhrobním kamenem. Později byla bohužel poničena a kvůli vykradačům hrobů zalita betonovou deskou. V majetku rodiny Wolfrumů zůstal objekt až do roku 1945. Poté sloužil jako rekreační středisko. Po roce 1990 zůstal ale opuštěn a začalo mohutné rozkrádání. Už v roce 1997 se zřítil krov rozkradené střechy a dílo zkázy dovršil požár. Naštěstí v roce 2011 se do místa zamiloval úspěšný ústecký podnikatel Martin Hausenblas, který objekt postupně opravuje. Majitel v místě pro kolemjdoucí postavil i pergolu s přípojkou pitné vody a elektřiny na dobití mobilu. Ze Skrytína chce vytvořit nejen svůj domov, ale i místo setkávání, jenž bude vynikat nejen výjimečnou architekturou a historií, ale bude i energeticky soběstačnou stavbou.

Název trasy

Úvodní fotografie trasy

Popis

Délka trasy v m

Kvízová otázka

Kvízová odpověď

Privátní kód

Cena v Kč

Publikovat na webu?