Zámek Kvasetice

Lubomír Dvořák - Vlastník

Před pěti roky byl zámeček na zbourání. Pak ho začal Lubomír Dvořák, spolumajitel výrobce svahových sekaček Spider, přestavovat v reprezentativní sídlo firmy. I když ještě zdaleka není hotovo, práce se pomalu chýlí k závěru. Do dáli doslova svítí bílo-béžová fasáda. V ní jsou vsazena nová okna. Celý zámeček pokrývá nedávno položená černo-šedá střecha. A uvnitř už je dokonce několik místností hotových, položeny jsou v nich i koberce. V patře bude deset pokojů s devatenácti lůžky. Ty mají sloužit především pro obchodní partnery a účastníky mítinků, ale i ostatním návštěvníkům. [2]

Je započata rekonstrukce, fasády jsou už ze značné části hotovy, opravena je kompletně střešní krytina. Areál je oplocen a je nepřístupný.

Zámek s areálem vlastní společnost DVOŘÁK - svahové sekačky s.r.o. a prochází kompletní rekonstrukcí. Z areálu bude reprezentativní sídlo firmy. Na plánu je ubytovávat zde zahraniční partnery, udělat tu školicí středisko s restaurací, využívat areál pro marketing. Časem má přibýt servisní středisko sekaček a výstavní hala, upravit chce firma i park. Klid pro práci a inspirativní prostředí tu mají nalézt konstruktéři firmy. Celkové náklady na uvedení reprezentativního centra do provozu odhaduje na několik desítek milionů korun. Firma je připravena hradit veškeré náklady bez dotací. [1]

Firma Dvořák - svahové sekačky koupila zámek od královéhradecké diecéze. Mnoho let neudržovaný areál byl v otřesném stavu. Celý zarostlý, probořené střechy a stropy, všude sutiny. O tom, jak byl zámek zanedbaný, svědčí jedna z mnoha příhod. Novému vlastníkovi bylo dlouho divné, jak se v zámku v minulosti topilo. Nikde nemohli najít žádný kotel. Nakonec ho objevili v jedné z místností utopený ve třímetrové vrstvě sutin a odpadu. [1]

Po navrácení zámku Schmidtům se uvažovalo opět o podobném záměru, ale sešlo z něho znovu kvůli nemalým nákladům na obnovu již tak zdevastované stavby. [4]

V letech 1978–79 kupuje od statku zámek za symbolickou cenu 100 000 Kčs, národní podnik Pleas v Havlíčkově Brodě se záměrem zde zřídit rekreační středisko. Z velkých plánů nakonec pro nedostatek financí na rekonstrukci sešlo. [4]

Po roce 1948 došlo ke znárodnění. V zámku byla zřízena Inseminační stanice se školou a pozemky připadly Státnímu statku Havlíčkův Brod. Po zrušení školy bydleli v budově zaměstnanci statku a tím i skončila jeho veškerá údržba. [3]

Za druhé světové války zámek obsadila německá správa. [3]

JUDr. Jaroslav Schmidt v letech 1920–21 podnikl stavební úpravy. K jižní straně přistavěl v přízemí skleník a v patře zimní zahradu. Za jeho života byl zámek udržován, interiér vybaven historizujícím mobiliářem a exteriér umně korespondoval s anglickým parkem, fontánou a drobnými stavbami. [3]

JUDr. Zdeněk Schmidt umírá v roce 1888 na záškrt, krátce po své dceři Valerii. Vdova po něm, Marie Schmidtová, spravovala statek za pomoci synovce ing. R. Schmidta, aby jej pak převzal její syn Jaroslav. JUDr. Jaroslav Schmidt se stal posledním majitelem zámku. [3]

Jaroslav Schmidt v roce 1879 odchází do USA a svou polovinu velkostatku přenechává bratru Zdeňkovi. [3]

Berta se roku 1865 provdala za JUDr. Jaroslava Schmidta. Ten ještě před svatbou vlastnil statek a zámeček v Petrkově. Krátce po sňatku jej manželé prodali a odstěhovali se do zámečku v Květinově. Měli spolu tři děti, a dali tak vznik květinovské větvi rodiny Schmidtů. Berta Schmidtová přenechala své věno – panství Květinov-Kvasetice – manželovi Jaroslavu Schmidtovi a jeho bratru Zdeňkovi. [3]

V roce 1864 začal s výstavbou pseudogotického zámečku majitel panství Květinov-Kvasetice Prokop Richlý. Zámek měl patřit jeho synovi Vilémovi. Ten ale tehdy zdědil po strýci panství Mirošov (rodové sídlo) a novostavba tak připadla Richlého dceři Bertě i s panstvím Květinov-Kvasetice. [3]