Vodákova vila

Vila byla postavena roku 1916 řezníkem, hoteliérem a starostou Pardubic Josefem Sochorem, který tu se svou ženou Annou bydlel do roku 1924.

Po starostovi a císařském radovi J. Sochorovi, stavebníku vily, přišli roku 1924 noví majitelé: Josef Vodák s manželkou Marií, rozenou Hybskou, kteří dříve (od roku 1906) koupili od Vinohradské záložny Krudencův palác (zv. palác Hybských), kde od toho roku s nimi bydlel i Josef Hybský, bratr M. Vodákové, s manželkou Karlou (či Karolinou). Josef Vodák obchodoval s látkami, galanterií, koberci, linoleem, nabízel i výbavy pro nevěsty, šály a šátky.

Vodákova vila se stala pojmem v pardubickém místopisu v 60.letech 20.století. Působila v ní 3 pracoviště Čs. rozhlasu. V noci z 20. na 21.srpen 1968, při invazi sovětských vojsk, se sešli ve Vodákově vile redaktoři, technici, herci VČD a další dobrovolníci. Posluchači dodávali do vily nejen zprávy, rezoluce a děkovné dopisy, ale i jídla, cigarety a kávu pro vysílající. Toto „invazní vysílání“ skončilo po 27. srpnu 1968, kdy po projevu A. Dubčeka po návratu z Moskvy se většina dobrovolníků vrátila domů. Jen někteří zůstali a likvidovali kompromitující materiály ve správném tušení, co přijde… Téměř všichni, kteří se na invazním vysílání podíleli, ztratili z rozhodnutí normalizátorů svou práci. 

Roku 1990 zde rozhlas zanikl a vila byla vrácena v restituci.