Rozdělovské věžáky
Politicky podmíněný rozvoj těžkého průmyslu po únorovém převratu v roce 1948 s sebou nesl nutnost výstavby nových obytných domů i na území Kladna, které bylo významnou lokalitou těžby černého uhlí a navíc i sídlem hutě Poldi. Výstavba proběhla v letech 1953 - 1957 na dosud nezastavěném území. Architekty stavby ikonického sídliště se šesti věžáky se stali Josef Havlíček a jeho tým (např. Hotel Intercontinental v Praze na Starém Městě nebo Dům odborových svazů na Žižkově). Havlíčkek se zde při realizaci inspiroval v práci moderního francouzského novoklasicistního architekta Augusta Perreta, jenž ve 20. letech proslul svým návrhem obytných věží pro pařížskou čtvrť L'Avenue des Maison-Tour.
Výstavba šestice 48 metrů vysokých věžových domů, svým pojetím zcela vybočovala z tehdejší výstavby. Kladenské věžáky patří právem mezi nejzdařilejší realizace bytových staveb 20. století. Vedle originálního architektonického výrazu a velkorysosti v užití materiálů a práci s prostorem se vyznačují ještě dokonalým funkčním uspořádáním a promyšleností do posledního detailu. Navzdory mnoha nuceným ústupkům v sobě kombinují to nejlepší z tradice předválečné funkcionalistické architektury a úvah o sociálním a kolektivním bydlení.
Věžáky byly vyhlášeny za kulturní památku a jsou majetkem města. V tomto 1. věžovém domě se od roku 2020 nachází i muzejní expozice. Zahrnuje vstupní halu, místnost popisující vznik sídliště a osobnost hlavního architekta domů, kryt civilní ochrany, ukázkový byt a střešní terasu. Jedná se o první muzeum věnované sídlištní architektuře na českém území.
