Hrad Kámen

První písemná zmínka o Kameni pochází z roku 1316, kdy jej vlastnil Nemír z Kamene. Většinu doby mezi lety 1318 a 1437 hrad vlastnil vladycký rod Tluksů z Vokova. Od nich hrad roku 1356 koupil Jindřich z Ciglheimu, který později v okolí založil zlaté doly. V letech 1356–1366 také nechal přestavět hradní palác. Na konci čtrnáctého století hrad získali opět Tluksové.

V roce 1437 Kámen prodali Purkartovi ze Žirovnice za 600 kop grošů. Za něj se hrad dne 4. srpna 1450 stal místem jednání Jiřího z Poděbrad a Jindřicha z Rožmberka, kteří zde uzavřeli mírovou dohodu. Od roku 1456 se majitelé střídali, čtyři roky patřil i Trčkům z Lípy, poté jej vlastnili například Vojslavští z Vojslavic nebo Malovcové z Malovic, kteří po roce 1640 zastaralý a sešlý hrad přestavit na barokní zámek. Poté se majitelé znovu nejrůzněji střídali. 

Do podoby zámku výrazněji zasáhl až Václav Enis z Atteru, který jej vlastnil v letech 1860–1872. Zahájil přestavbu v novogotickém slohu, kterou dokončil až Antonín Fleissig, jenž Kámen získal roku 1916.

Roku 1948 se hrad stal státním majetkem a od roku 1951 jej využívala Československá obec sokolská. O dva roky později byl dán k dispozici místní osvětové besedě a od roku 1964 patřil pelhřimovskému okresnímu národnímu výboru, který nechal hrad opravit. Od roku 1974 v něm sídlilo muzeum jednostopých vozidel.

V roce 2020 byl hrad pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov, jehož zřizovatelem je Kraj Vysočina. Na hradě stále zůstává muzeum motocyklů a od devadesátých let dvacátého století je budována expozice života na zámku od druhé poloviny devatenáctého do počátku dvacátého století.