Automat Vaňhova rybárna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.3.2024

Automat Vaňhova rybárna

Stručné info

Na místě domu stála od roku 1663 obecní pastouška, prosté dřevěné stavení se světnicí a komorou. V roce 1816 zde byla kvůli špatnému stavu vystavěna nová pastouška. Začátkem 60. let 19. století ji obec prodala a nahradil ji nový obytný dům. Na počátku 70. let 19. století dům zakoupil známý kladenský obchodník Moric Freiler, který v roce 1874 dostal od městské rady pokutu 20 zlatých za černou stavbu ve dvoře domu. Mezi lety 1894-1895 pak dům už s povolením úřadů výrazně přestavěl. Roku 1900 koupila dům od Freilera Klára Tewelesová a po ní v roce 1918 Jakub Fluss, který dům v roce 1926 znovu přestavěl.

Roku 1936 sem Alois Sekerka přesídlil svůj automat, který provozoval v čp. 566 v Havířské ulici, první podnik tohoto druhu v Kladně. Tento automat nebyl spojený s hazardem, ale šlo o podniky, kde si zákazník sám vybíral jídlo z nabídky ve vitrínách a většinou je rovnou ve stoje u pultu snědl.

Roku 1941 byla v domě zřízena jedna z prodejen firmy Vaňhova rybárna, která měla sídlo a hlavní prodejnu v Praze na Václavském nám. 43. Jindřich Vaňha se specializoval na prodej ryb a rybích výrobků. Vaňha postupně vybudoval síť prodejen a restaurací po celé Československé republice. Kladenská filiálka se výstavností nemohla pražské centrále rovnat, i tak ale budila pozornost a přitahovala množství zákazníků. Jako obratný podnikatel vydal Vaňha i znamenitou rybí kuchařku s názvem Rybí kuchyně, která vyšla v roce 1941 a po roce 1989 se dočkala několika dalších vydání.

Vaňhova rybárna a automat-cukrárna Aloise Sekerky několik let fungovaly vedle sebe. Po roce 1950 ale oba provozy převzal Pramen Kladno a koncem 60. let 20. století pak Potraviny Středočeský kraj. Ještě v 70. a 80. letech se ale u místních říkalo: "Jdeme k Vaňhovi!" nebo mezi mladšími ročníky se používalo spíš: "Jdeme na pivo do Rybárny!". Po skončení směny se tu s oblibou stavovali zaměstnanci kladenské Poldovky.

Po roce 1989 byl podnik privatizován, ale sortiment se nezměnil. Ještě po roce 2010 zde měl Petr Sklenička podnik nazvaný Občerstvení-ryby-drůbež s výrobou lahůdek. Ten ale ukončil svou činnost v roce 2015, kdy byla budova rekonstruována. Od té doby v ní našla pobočku Československá obchodní banka.

Adresa
T. G. Masaryka 102, 272 01 Kladno
Rok stavby
1860
Galerie
Automat Vaňhova rybárna (Exteriér)
Automat Vaňhova rybárna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.3.2024
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

1989
Po roce 1989 byl podnik privatizován, ale sortiment se nezměnil. Ještě po roce 2010 zde měl Petr Sklenička podnik nazvaný Občerstvení-ryby-drůbež s výrobou lahůdek. Ten ale ukončil svou činnost v roce 2015, kdy byla budova rekonstruována. Od té doby v ní našla pobočku Československá obchodní banka. [1]
1950
Vaňhova rybárna a automat-cukrárna Aloise Sekerky několik let fungovaly vedle sebe. Po roce 1950 ale oba provozy převzal Pramen Kladno a koncem 60. let 20. století pak Potraviny Středočeský kraj. Ještě v 70. a 80. letech se ale u místních říkalo: "Jdeme k Vaňhovi!" nebo mezi mladšími ročníky se používalo spíš: "Jdeme na pivo do Rybárny!". Po skončení směny se tu s oblibou stavovali zaměstnanci kladenské Poldovky. [1]
1941
Roku 1941 byla v domě zřízena jedna z prodejen firmy Vaňhova rybárna, která měla sídlo a hlavní prodejnu v Praze na Václavském nám. 43. Jindřich Vaňha se specializoval na prodej ryb a rybích výrobků. Vaňha postupně vybudoval síť prodejen a restaurací po celé Československé republice. Kladenská filiálka se výstavností nemohla pražské centrále rovnat, i tak ale budila pozornost a přitahovala množství zákazníků. Jako obratný podnikatel vydal Vaňha i znamenitou rybí kuchařku s názvem Rybí kuchyně, která vyšla v roce 1941 a po roce 1989 se dočkala několika dalších vydání. [1]
1936
Roku 1936 sem Alois Sekerka přesídlil svůj automat, který provozoval v čp. 566 v Havířské ulici, první podnik tohoto druhu v Kladně. Tento automat nebyl spojený s hazardem, ale šlo o podniky, kde si zákazník sám vybíral jídlo z nabídky ve vitrínách a většinou je rovnou ve stoje u pultu snědl. [1]
1926
Roku 1900 koupila dům od Freilera Klára Tewelesová a po ní v roce 1918 Jakub Fluss, který dům v roce 1926 znovu přestavěl. [1]
1894
Na místě domu stála od roku 1663 obecní pastouška, prosté dřevěné stavení se světnicí a komorou. V roce 1816 zde byla kvůli špatnému stavu vystavěna nová pastouška. Začátkem 60. let 19. století ji obec prodala a nahradil ji nový obytný dům. Na počátku 70. let 19. století dům zakoupil známý kladenský obchodník Moric Freiler, který v roce 1874 dostal od městské rady pokutu 20 zlatých za černou stavbu ve dvoře domu. Mezi lety 1894-1895 pak dům už s povolením úřadů výrazně přestavěl. [1]

Literatura

Zdeněk Pospíšil ; Průvodce historií kladenských hostinců I. ; ISBN 978-80-905992-3-9 [1]

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Dům nemá k dispozici žádné další odkazy.

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.