Tereziny lázně Dubí

2024

Zařízení prošlo mnohými stavebními úpravami exteriérů a vnitřních prostor budov s cílem oživit a zpříjemnit prostředí pro své klienty. Nabízí kvalitní léčebně rehabilitační a lázeňské služby prováděné školeným personálem, a to v krásném prostředí Krušných hor. [1]

2008

Po krizi roku 2008 dochází k prodeji a vzniku společnosti Tereziny lázně Dubí. Lázně se zaměřují především na léčnu pohybového ústrojí. K významným hostům lázní patřili Jan Neruda, saská královna Karola, operní pěvec C. Schenk, malíř Vilém Riedel, skladatel Erwin Shulhoff a dirigent Václav Talich nebo herec Oldřich Nový. [3]

1996

Od roku 1996 se opět navrátil název Tereziny lázně. [3]

1992

Roku 1992 se staly součástí společnosti Lázně Teplice, kdy došlo k rozsáhlé rekonstrukci. [3]

1950

Opravy probíhaly až do roku 1950, v té době lázně již nesly název Sanatorium Tereziny lázně v Dubí u Teplic v Čechách. Později se objevil návrh na přejmenování po Klementu Gottwaldovi, k čemuž nedošlo, a tak se lázně změnily na Sanatorium pro choroby vnitřní a nervové. [3]

1946

9. srpna 1946 vypukl požár vinou vadného komína. Provoz byl omezen a lázně musely být nakonec zcela uzavřeny. [3]

1945

Na vojenský lazaret wehrmachtu byl objekt přeměněn v dubnu 1945. Po 8. květnu přešly pod správu Rudé armády a v červnu 1945 bylo rozhodnuto o zřízení sanatoria pro horníky, které vzniklo 18. srpna pod názvem Stalinův hornický léčebný ústav. [3]

1942

Roku 1942 se objevil návrh přeměny lázní na vojenský lazaret wehrmachtu. [3]

1931

Roku 1931 bylo konsorcium změněno na akciovou společnost. [3]

1920

Roku 1920 koupilo lázně konsorcium ústeckých a teplických podnikatelů za 800 000 Kč. Dochází k přestavbě a modernizaci lázní. [3]

1898

Roku 1898 vyhořela do základů budova bývalého Brecherova ústavu, ale Clary-Aldringenové ihned investují do oprav lázní. [3]

1890

Buduje se krytá kolonáda, promenádní cesty, tenisové kurty, sáňkařská dráha a tramvajová trať. [5]

1889

Jelikož voda byla přiváděna z aldringenovských pozemků, zastavili přívod vody do lázní. To mělo likvidační účinek, a tak lázně roku 1889 ukončují činnost. [5] Dne 16. března 1889 koupil Tereziiny lázně Edmund Clary-Aldringen a spojil je s Vodoléčebným ústavem dr. Brechera v jeden celek. Kromě prostor pro lázeňskou léčbu, pokojů pro hosty, bytů pro lékaře disponovaly Tereziiny lázně také restaurací se společenským sálem. [2]

1888

V roce 1888 lázně vyhořely. [4]

1881

Roku 1881 nechal Nowak postavit další křídlo lázní, stáje pro koně a přístřešky pro kočáry. Obě křídla propojil terasou, a tak vznikla velká lázeňská budova. Lázně nabízely studené, teplé, parní a rašelinné koupele. [3] Na začátku 80. let byla proti úspěšnému dr. Brecherovi vedena pomlouvačná kampaň a šířilo se, že je smrtelně nemocný a některým vadilo, že používal adresu Dubí u Teplic v Čechách. Knížeti Edmundovi Clary-Aldringenovi vadila tato konkurence pro teplické lázně. [5]

1879

Lázně zahájily provoz 30. května 1879. V přízemí dvoupatrové budovy byla umístěna léčebná zařízení a restaurace s koncertním a tanečním sálem, v patře pak bydleli hosté a lékaři. Lázně ve švýcarském stylu se staly dominantou obce. Nowak plánoval první verzi dráhy tratě, která měla mít zastávku nedaleko lázní a dále pokračovat na Cínovec a Moldavu. [3] Díky finančním problémům byla nakonec zvolena úspornější varianta trati s nádražím daleko za obcí.

1877

Roku 1877 kupuje Smrkovský mlýn za 28 000 zlatých inženýr Thomas Nowak, který se podílel na stavbě zdejší železnice. Nowak si brzy uvědomil, že zlepšení dopravní dostupnosti Dubí povede k vyšší návštěvnosti lázní. Původní mlýn nechal zbourat a na jejím místě postavit lázeňskou budovu. Na počest své manželky lázně nazval Terezinými. [3]

1872

Díky dvěma lázeňským budovám obec získala 6. května 1872 statut lázeňského místa. [3]

1871

Vodoléčebná ústav dr. A Brechera byl otevřen 1. července 1871. Budova měla deset místností, z nichž tři sloužily jako společenské a v podkroví bývaly pokoje pro hosty. Voda se přiváděla dřevěným potrubím z nedalekého pramene a léčba byla založena na balneologických metodách přírodní léčby Vincenze Priesnitze, Sebastiana Kneippa a Martina Hahna. Využívala se studená i teplá voda a obklady. Mnozí lázeňští hosté věřili v léčivé účinky vody, a proto jí i pili. Procedury doplňovala střídmá strava, procházky po okolí a kulturní akce pro hosty v podobě koncertů a tanečních zábav. [5]

1870

První lázně začal roku 1861 budovat továrník Anton Tschinkel na místě zájezdního hostince Diana (v místech Domova důchodců u městského úřadu). Úzce spolupracoval s balneologem dr. Josefem Löschnerem, a tak byly roku 1862 uvedeny do provozu první lázně v Dubí tzv. Dianina lázeň. Roku 1870 koupil v Horním Dubí pozemek sousedící se Smrkovým mlýnem za 5 000 zlatých dr. Alois Brecher, který původně pracoval v Dianině lázni, a rozhodl se postavit vlastní lázně. [3] Doktor Alois Brecher pracoval jako lázeňský lékař v Teplicích a do Dubí přišel v 60. letech 19. století s Antonem Tschinkelem. [5]

1843

V roce 1843 je majitelem Smrkového mlýnu Franz Walter. [4]

K domu nění k dispozici žádná literatura.

21. 3. 2021

Regionální muzeum v Teplicích [2]

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

www.laznedubi.cz

laznedubi.cz [1]

www.mapotic.com

mapotic.com [3]

www.vodnimlyny.cz