Adolfova bouda, Malý Šišák (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2019

Adolfova bouda, Malý Šišák

Stručné info

Na místě nejdříve stávala takzvaná Stará Špindlerova bouda, kterou tu roku 1814 postavil Franz Spindler. V roce 1874 Starou Špindlerovu boudu odkoupil Franz Adolf.

V roce 1905 stará Špindlerova bouda vyhořela a několikrát vystřídala majitele. Nejdříve ruinu koupil jiný Adolf, hostinský z Herlíkovic a dále se stala majetkem Herrmanna Hollmanna.

Roku 1910 ruinu získal Vinzenz Adolf, přezdívaný Vincek od Sněžných jam, přezdívka souvisela s tím, že jako nájemce provozoval slezskou Boudu u Sněžných jam. Adolf tu o rok později vybudoval skvostnou a úpravnou novostavbu pojmenovanou Adolfova bouda. Elektrický proud byl do boudy přiveden z malé vodní elektrárny, zbudované v letech 1925–1929 na Červeném potoce, společném zdroji pro trojici zdejších dominantních bud – Erlebachovy, Špindlerovy a Adolfovy.

V červnu 1936 kompletně vyhořela hlavní budova. Požár vznikl z nedbalosti a neopatrnosti natěrače, který renovoval vnější plášť objektu. Už v prosinci téhož roku byla hlavní budova kompletně obnovena. V roce 1945 byli majitelé z boudy vyhnáni a v rámci divokého odsunu odtransportováni dobytčáky do Saska, do polí kousek za Žitavu, kde byli ponecháni svému osudu.

V roce 2019 je vlastníkem státní podnik Vojenská lázeňská a rekreační zařízení a funguje pro všechny návštěvníky.

Adresa
část obce Špindlerův Mlýn 107, 54351 Špindlerův Mlýn
Rok stavby
WWW domu
https://www.volareza.cz/vz-bedrichov-maly-sisak/
Trasy
Ze Špindlerovky do Špindlu
Výzvy
Krkonošský boudař
Galerie
Adolfova bouda, Malý Šišák (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Adolfova bouda, Malý Šišák (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Adolfova bouda, Malý Šišák - LV 11/2018 (Výřezy z map)
Adolfova bouda, Malý Šišák (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Adolfova bouda, Malý Šišák (Exteriér)
Adolfova bouda, Malý Šišák (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2019
Adolfova bouda, Malý Šišák (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2019
Adolfova bouda, Malý Šišák (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2019
Krátký návod k webu
✅ Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2018
Bouda, stále ojedinělá ukázka dřevěné krkonošské architektury, se jmenuje "Volareza - penzion Malý Šišák", vlastníkem je státní podnik Vojenská lázeňská a rekreační zařízení. V penzionu naleznete bowlingovou hernu s možností občerstvení, fitness, saunu, stolní tenis, kulečník, půjčovnu sjezdových i běžeckých lyží, kol a sportovních potřeb. Ve vedlejší budově Gábi čp. 112 má penzion vlastní wellness centrum s nabídkou masáží, solária a whirlpoolu. [2]
1945
19. června 1945 byli majitelé z boudy vyhnáni a v rámci divokého odsunu odtransportováni dobytčáky do Saska, do polí kousek za Žitavu, kde byli ponecháni svému osudu. [1]
12/1936
S obnovovacími pracemi se nečekalo, už 20. prosince téhož roku byla hlavní budova kompletně obnovena. Veškeré klempířské práce provedla stejná firma jako před 26 lety, jen s malou změnou – majitelem byl Johann Zirm junior. V boudě bylo 80 pokojů, všechny s tekoucí studenou i teplou vodou, vytápěné ústředním topením. Hostinec nabízel místo 150 hostům i kolemjdoucím. Motorizovaným hostům nabízel majitel možnost garážování v 15 krytých stáních. Ve vrcholné sezóně tu působili 3 kuchaři, cukrář, učitel lyžování (v zimě) a kolem dvacítky dalších zaměstnanců. [1]
6/1936
18. června 1936 kompletně vyhořela hlavní budova. Požár vznikl z nedbalosti a neopatrnosti natěrače, který renovoval vnější plášť objektu. Zajímavé je, že výše jmenovaný klempíř Johann Zirm byl tenkrát velitelem hasičů okresu Vrchlabí a spolu se svou jednotkou se podílel na hašení. Hlavní snahou bylo zabránit šíření ohně na vedlejší budovy, nedostatek vody v místě totiž nedovolil lokalizaci a uhašení hlavního požáru. [1]
1925
Elektrický proud byl do boudy přiveden z malé vodní elektrárny, zbudované v letech 1925–1929 na Červeném potoce, společném zdroji pro trojici zdejších dominantních bud – Erlebachovy, Špindlerovy a Adolfovy. [1]
1921
První automobil se zde objevil roku 1921, kdy byla dokončena horská silnice do Špindlerovského sedla. Auta sem směla po zaplacení mýta dole ve Špindlerově Mlýně. V pěkných letních dnech jich sem vyjíždělo i několik stovek denně. [1]
1911
Adolf tu o rok později vybudoval skvostnou a úpravnou novostavbu pojmenovanou Adolfova bouda. Zakázku na klempířské práce získala malá firma Johanna Zirma z Dolního Lánova. Ve výšce 1 120 metrů nad mořem se objevil hotel nebývalých kvalit a výborných služeb, dobře dostupný po horské cestě ze Špindlerova Mlýna. Pitnou vodu získával hotel z pramenů na jižním svahu Malého Šišáku, kde byla zřízena sběrná nádrž. [1]
1910
Roku 1910 požářiště získal Vinzenz Adolf, přezdívaný „Schniegrubenvinz“ (Vincek od Sněžných jam, přezdívka souvisela s tím, že jako nájemce provozoval slezskou Boudu u Sněžných jam – Schneegrubenbaude). [1]
1905
Stará Špindlerova bouda vyhořela a několikrát vystřídala majitele. Nejdříve ruinu koupil jiný Adolf, hostinský z Herlíkovic a dále se stala majetkem Herrmanna Hollmanna. [1]
1874
V roce 1874 Starou Špindlerovu boudu odkoupil Franz Adolf. [1]
1814
Na místě nejdříve stávala takzvaná Stará Špindlerova bouda (Alte Spindlerbaude), kterou tu roku 1814 zřídil Franz Spindler. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

webserv.krnap.cz
webserv.krnap.cz [1]
www.vlrz.cz
vlrz.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.