Vila Auerbach
Společnost Elektafilm koupila na Barrandově v roce 1932 hned dvě stavební parcely. Elektafilm byl největší výrobce filmů první republiky, stál například za filmy C. a k. polní maršálek, Cesta do hlubin študákovy duše, Kristián, To neznáte Hadimršku atd. V roce 1933 se správní rada společnosti rozhodla vystavět zde vilu, kde by v jedné části bydlel Josef Auerbach (hlavní akcionář ElektaFilmu) s rodinou a druhá by sloužila jako reprezentační místnosti pro cizí zájemce o české filmy.
Zdejší nejluxusnější rozměrná funkcionalistická vila byla postavena na nejvyšší bod barrandovské skály. Vilu navrhli architekti Hermann Abeles a Leo Mayer. Vila byla postavena mezi lety 1933 - 1934. Josef Auerbach byl židovského původu. Po nacistické okupaci správně vytušil situaci, vilu prodal a emigroval do USA, kde se nakonec uplatnil v Hollywoodu. V roce 1939 se ve vile natáčel například film Kristián (scéna, kdy Mandlová pozve Novýho k sobě domů, před Marvanem předvádějí, že jsou manželé).
I oba architekti byli židovského původu. Hermann Abeles byl transportován v roce 1941 do Lodže, kde zahynul, Leo Mayer zemřel v roce 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi.
V roce 1985 se Norbert Auerbach (syn Josefa Auerbacha) vrátil do Evropy, do Paříže. Od roku 1989 žil opět v Praze, kde se oženil s Češkou Alenou. Předtím měl za ženy Američanku (dva synové), Rakušanku (dva synové) a Španělku. V Praze pracoval pro Nadaci Sue Ryder (viz karta dvora Sue Ryder v Michli). Auerbach byl také dlouholetým členem Prague Society for International Cooperation (Pražské společnosti pro mezinárodní spolupráci) - nejlépe známého za Cenu občanství Hanno R. Ellenbogena (Hanno R. Ellenbogen Citizenship Award). V prosinci 2006 Norbert vydal knihu svých vzpomínek Z Barrandova do Hollywoodu.
Vilu v roce 2024 vlastní rodina Chlupáčkova, svépomocí ji opravují a zachovávají původní vzhled.
