Vila Viléma Stanovského

Roku 1930 navrhl architekt Vladimír Grégr vilu pro pplk. Viléma Stanovského a jeho ženu Ludmilu; postavena byla do roku 1932. Jedná se o první realizaci Vladimíra Grégra na Barrandově. Je velmi podobná výstavní vile č. 1 s tím, že zimní zahrada zde má krychlový tvar. 

Stanovský sloužil v první světové válce ve francouzském letectvu jako stíhací pilot, za první republiky byl velitelem 6. čs. leteckého pluku. Po vzniku protektorátu plánoval útěk do Francie, ale při zátahu gestapa byl na útěku zahradou své vily na Barrandově dostižen a posléze vězněn na Pankráci, Špilberku a v koncentračním táboře Dachau. Válku přežil, ale po nástupu komunistů byl opět zatčen a odsouzen na 17 let vězení. Vila mu byla zabavena podruhé. "Komunisté byli ve vězení vynalézavější a bezcitnější než Němci," pronesl po svém propuštění letec. Akademická malířka Ludmila Stanovská, rozená Čelakovská (1904-1948), pocházela z rodiny básníka Františka Ladislava Čelakovského.

Majetek rodině navrácen nebyl, žaloba dcery Evy Jonášové na vydání barrandovské vily byla po roce 1989 zamítnuta. Do roku 2018 byla vila viditelně zanedbaná, poté změnila majitele, který se pustil do úprav, viz galerie.