Filmové ateliéry Barrandov

Zakladatelem ateliérů byl Miloš Havel pocházející ze slavné podnikatelské rodiny. Jeho otec byl stavitel Vácslav Havel (postavil např. palác Lucerna). Jeho bratr Václav Maria Havel zde stavěl zahradní vilovou čtvrť inspirovanou realizacemi v Americe. Miloš měl filmovou společnost A-B. Ta měla ateliery na Vinohradech. Název společnosti A-B, založené již v roce 1920, nesouvisí s "Ateliéry Barrandov", jak by se mohlo zdát, ale s názvy firem jejích dvou zakladatelů – Miloše Havla (Americanfilm) a Julia Schmitta (Biografia), jejichž činnost se v novém podniku sloučila.

Miloš Havel s bratrem zakomponovali výstavbu nových ateliérů do projektu vilově čtvrti. Stavba ateliérů započala 23. listopadu 1931. Autorem funkcionalistického projektu byl architekt Max Urban. V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry svým technickým vybavením k nejmodernějším v Evropě. Náklady na takovou výstavbu byly mimo finanční možnosti studia A-B. Miloš Havel si díky své diplomacii a vysoce postaveným známostem zařídil půjčku ve výši 5 milionů korun u Zemské banka československé. Celkový rozpočet pak činil 14 milionů korun. Argumentem k získání půjčky bylo, že v ateliérech budou vznikat české filmy, které podpoří národní filmovou kulturu, kterou tehdy válcovaly snímky ze zahraničí.

Za německé okupace byl v roce 1940 Miloš Havel nacisty donucen k odprodeji svého většinového podílu ve společnosti. Dochází i ke změně názvu ateliérů na Prag-Film a společnost byla zařazena do filmového koncernu UFA. Po válce byly ateliéry znárodněny. Bývalý filmový magnát a podnikatel Miloš Havel se usadil v Mnichově a do vlasti se už nevrátil. Studia zůstala pod vlastnictvím státu do roku 1991.

Po revoluci přišla privatizace, porevolučním ředitelem se stal někdejší asistent produkce Václav Marhoul, který nakonec i ateliéry se společníky koupil za 500 milionů korun, splátky státu byly 50 mil. ročně. I přes rychlou orientaci na západní produkce ateliéry zažívaly těžké chvíle, byly propuštěny dvě třetiny zaměstnanců a výrazně se snížila produkce filmů. Kolem roku 2000 se dokonce jednalo o tom, že by byl ateliéry uzavřeny. 

V roce 1997 se ale stal podnikatel Tomáš Chrenek akcionářem Třineckých železáren a prakticky nedopatřením získal přes firmu Moravia Steel i většinový podíl v Barrandovských ateliérech. Zpočátku se chtěl tohoto podílu zbavit, ale nemohl najít kupce. Pak se ale firmě začal věnovat. V letech 2001 - 2003 se ateliérům daří domluvit velké produkce. Natáčí se zde takové zahraniční trháky jako XXX, Hartova válka či Van Helsing a studia jsou zachráněna.