Vila Černý leknín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 9.5.2024

Vila Černý leknín

Stručné info

Vilu Černý leknín si v letech 1898-1899, ve stylu severské renesance, sám pro sebe „na penzi“ navrhl a nechal vystavět František Novák, architekt a táborský rodák, který však celý svůj profesní život úspěšně působil v Budapešti, kde vyprojektoval na sto různých staveb. Vlastní vilu situoval na tehdy ještě prázdné pozemky na svahu mezi Bechyňskou branou a Lužnicí a dům se tak stal prvním objektem budoucí vilové čtvrti, která svůj regulační urbanistický plán získala až o tři roky později. Na stavbu, kterou vedl táborský stavitel František Klier, dohlížel starší bratr Františka Nováka, Václav, který působil v Táboře jako berní kontrolor a ve vile žil se svou manželkou. Pro okázalou stavbu se tak vžil název vila bratří Nováků.

Dědičkou domu se následně stala Františkova dcera Marie, která se provdala za skladatele Emanuela Maršíka. Vila byla v té době pojmenovaná Černý leknín po stejnojmenné Maršíkově opeře (premiéra 1921), o které se pochvalně vyjadřoval i Richard Strauss. V roce 1952 byla vila zestátněna rodině Jarmily Krulišové, dcery Marie a Emanuela Maršíkových. Do objektu se přestěhovala školka a pionýr. Od 60. let ve vile sídlila Okresní vojenská správa.

Rodina Krulišových vilu zrestituovala v roce 1992 a upravila na penzion a galerii. Vila si po letech bez péče ovšem žádala intenzivní rekonstrukci a Krulišovi ji byli o dva roky později nuceni prodat. S novými majiteli, rodinou Jarošových, prodělala vila stavební úpravy a sloužila jako penzion. Přespávaly v ní i slavné osobnosti, podle některých zdrojů, mimo jiné, i kapela Boney M.

V roce 2020 Černý leknín zakoupila společnost 4Leaders, s.r.o. Z části objektu se stávají kanceláře, část se bude dále využívat k ubytování a eventům. Nejprve ovšem projde citlivou architektonickou úpravou, která ji zbaví nánosů 90. let a nechá ji znovu se nadechnout.

Adresa
Příběnická 695/5, 390 01 Tábor
Rok stavby
1898
Galerie
Vila Černý leknín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 9.5.2024
Vila Černý leknín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 9.5.2024
Vila Černý leknín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 9.5.2024
Vila Černý leknín - Hlavní schodiště (Interiér), autor: cernyleknin.cz
Vila Černý leknín - Jídelna (Interiér), autor: cernyleknin.cz
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info

Interiéru vévodí hala se schodištěm s kovaným zábradlím, vinoucí se od přízemí až do druhého patra, viz galerie. Hala je završena štukovaným stropem s lunetovými výsečemi s malbami krajiny. Nejreprezentativnější prostor představuje rozlehlá jídelna situovaná do prvního patra, s velikým oknem v bohatě řezbářsky pojednaném arkýři.  Velkorysé prostory dovolily kromě pokojů i umístění koupelny, pokoje pro služky i kuchyně v obou patrech. Ve sklepě se nacházela lednice, prádelna s výtahem, vinný sklípek i byt domovníka. Zahrada se v původní podobě nedochovala, v 90. letech prošla radikální úpravou. Přistavěna byla rozlehlá terase na krytém parkoviště pro hotelové hosty.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2020
V roce 2020 Černý leknín zakoupila společnost 4Leaders, s.r.o. Z části objektu se stávají kanceláře, část se bude dále využívat k ubytování a eventům. Nejprve ovšem projde citlivou architektonickou úpravou, která ji zbaví nánosů 90. let a nechá ji znovu se nadechnout. [1]
1992
Rodina Krulišových vilu zrestituovala v roce 1992 a upravila na penzion a galerii. Vila si po letech bez péče ovšem žádala intenzivní rekonstrukci a Krulišovi ji byli o dva roky později nuceni prodat. S novými majiteli, rodinou Jarošových, prodělala vila stavební úpravy a sloužila jako penzion. Přespávaly v ní i slavné osobnosti, podle některých zdrojů, mimo jiné, i kapela Boney M. [1]
1952
V roce 1952 byla vila zestátněna rodině Jarmily Krulišové, dcery Marie a Emanuela Maršíkových. Do objektu se přestěhovala školka a pionýr. Od 60. let ve vile sídlila Okresní vojenská správa. [1]
1921
Dědičkou domu se následně stala Františkova dcera Marie, která se provdala za skladatele Emanuela Maršíka. Vila byla v té době pojmenovaná Černý leknín po stejnojmenné Maršíkově opeře (premiéra 1921), o které se pochvalně vyjadřoval i Richard Strauss. [1]
1898
Vilu Černý leknín si v letech 1898-1899 sám pro sebe „na penzi“ navrhl a nechal vystavět František Novák, architekt a táborský rodák, který však celý svůj profesní život úspěšně působil v Budapešti, kde vyprojektoval na sto různých staveb. Vlastní vilu situoval na tehdy ještě prázdné pozemky na svahu mezi Bechyňskou branou a Lužnicí a dům se tak stal prvním objektem budoucí vilové čtvrti, která svůj regulační urbanistický plán získala až o tři roky později. Na stavbu, kterou vedl táborský stavitel František Klier, dohlížel starší bratr Františka Nováka, Václav, který působil v Táboře jako berní kontrolor a ve vile žil se svou manželkou. Pro okázalou stavbu se tak vžil název vila bratří Nováků. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cernyleknin.cz [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.