Vila Českého rozhlasu (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.7.2023

Vila Českého rozhlasu

Stručné info

Vilu si nechal postavit někdy před rokem 1919 pan Košťálek podle návrhu architekta Václava Pulcmana. Když zemřel, jeho vdova vilu prodala Rudolfu Krausovi, který ji v roce 1927 nechal přestavět architekty Vondráškem a Pulcmanem do dnešní podoby. Krausovi ovšem byli židovského původu, jejich stopa končí v koncentračním táboře v Lódži.

Dům zabavili v roce 1940 Němci a probíhaly zde výslechy gestapa. Po druhé světové válce zde působila sovětská vojenská kontrarozvědka Směrš, která hledala bývalé ruské uprchlíky z řad tzv. bílé protisovětské emigrace nebo Vlasovce, a ty pak odváželi do Sovětského svazu, kde končili na popravištích nebo v gulazích. Za socialismu zde poté sídlila armádní redakce Československého rozhlasu - podle toho se zdejší pracoviště nazývalo Armáda. V roce 1966 zde proběhla ustavující schůze Divadla Járy Cimrmana, herec Miloň Čepelka, člen tohoto divadla, zde nějakou dobu bydlel. Natáčel se tu pořad pro děti Hajaja. Během srpnové okupace odtud vysílal Československý rozhlas.

Po roce 1989 se sem přestěhovala česká redakce Svobodné Evropy, z níž se posléze stal Český rozhlas 6. Ten odtud odchází v roce 2011 a od té doby byla vila bez využití. V roce 2020 je vila v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.

Adresa
Dykova 1084/14, 10100 Praha 101
Rok stavby
Galerie
Vila Českého rozhlasu (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 19.2.2020
Vila Českého rozhlasu (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.7.2023
Vila Českého rozhlasu (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.7.2023
Vila Českého rozhlasu (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.7.2023
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2023
Vila je krásně opravena a používaná. Na její příběh nově upozorňuje i informační panel u hlavní brány.
4/2019
Vila se opravuje.
2011
Český rozhlas 6 odchází v roce 2011, dům kupuje současný majitel Král Ondřej.
10/2002
Po zrušení Rádia Svobodná Evropa od 1. října 2002 pokračovalo vysílání pouze jako Český rozhlas 6. [1]
3/1998
V březnu roku 1998 se do domu nastěhovala česká redakce Rádia Svobodná Evropa. Rozhlasová stanice Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa začala z Dykovy 14 vysílat 1. března 1998. [1]
8/1968
V srpnu roku 1968 odtud vysílalo poslední svobodné studio Československého rozhlasu za okupace Československa armádami zemí Varšavské smlouvy. Jedním z redaktorů zde byl i Sláva Volný, později známý ze Svobodné Evropy. Vysílací pracoviště ve Hviezdoslavově ulici (přejmenovaná Dykova ulice) 14 bylo jedním z míst tzv. štafety regionálních vysílacích studií. [1]
1966
V říjnu roku 1966 se zde konala ustavující schůze Divadla Járy Cimrmana, kde se zrodila postava českého génia. Tuto památnou událost připomíná pamětní deska u vchodu. U zrodu divadla stáli tehdejší zaměstnanci armádní redakce Československého rozhlasu Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka. Zakládající listina divadla byla přečtena Jiřím Šebánkem 29. října 1966. [1]
1956
Ministerstvo obrany, ji v roce 1956 převedlo na Československý rozhlas pod podmínkou, že zde bude sídlit rozhlasová armádní redakce, která vysílala už od vzniku Československého rozhlasu. Odtud název pracoviště v rámci Československého i Českého rozhlasu. [1]
9/1945
V roce 1945 vilu zkonfiskovala obnovená Československá republika a dala k dispozici ministerstvu obrany. [1]
5/1945
Ke konci války se zde usadila sovětská vojenská kontrarozvědka Směrš, která hledala ruské emigranty. [1]
1944
Dalším majitelem během okupace byl generál baron Bernd Wolf von Lüdinghausen, který za války zasedal v několika správních radách různých českých podniků, které měly strategický význam pro hospodářství a vedení války. Po odchodu generála na frontu zabavil vilu protekorátní stát, konkrétně ministerstvo obrany Protektorátu Čechy a Morava. [1]
1941
Se zavedením norimberských zákonů byl František Kraus z vily v roce 1941 vystěhován, nejprve do Dlouhé ulice v Praze a poté do koncentračního tábora v Lodži, kde bezdětný zahynul. Dům byl ještě předtím takzvaně prodán do majetku vystěhovaleckého fondu pro Čechy a Moravu, kam se tehdy převáděl veškerý likvidovaný židovský majetek a z něhož se financovaly deportace Židů do koncentračních táborů. Dům zabralo nacistické gestapo. [1]
1937
Rudolf Kraus a jeho žena Hedvika měli jediného syna Františka, který vilu zdědil po smrti rodičů v roce 1937. [1]
1927
Rudolf Kraus nechal vilu v roce 1927 přestavit architektem Vondráškem a Pulcmanem do dnešní podoby. [1]
1919
Dům nechal postavit někdy před rokem 1919 inženýr Josef Košťálek, plány vyhotovil arch. Václav Pulcman . Když zemřel, prodala dům jeho manželka Rudolfu Krausovi, který pocházel z Jihlavy. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Dům Dykova 14 (Praha) – Wikipedie [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.