Vila Kastrup

Dnešní soukromí majitelé vilu v roce 2003 rekonstruovali i s přihlédnutím k jejímu původnímu stavu. [2]

Po válce byla vila Kastrup znárodněna a v roce 1949 připadla České zbrojovce Strakonice. V objektu pak fungovala i mateřská školka. [2]

Honosná vila, které nechyběla tělocvična, hudební salonek, zimní zahrada a vinotéka, ještě voněla novotou, když 10. listopadu začala hořet vedlejší synagoga. Vilu se podařilo zachránit. [4]

V roce 1911 založil Heinrich Kastrup spolu s Ambrosem Swetlikem v Chebu podnik na výrobu kol zvaný Elite, který se ve 20. letech přeměnil v proslulou akciovou společnost Es-Ka-Werke. Po jeho smrti se rozhodla manželka Anna Emilie Kastrupová vybudovat vilu pro ještě nezletilou dceru Annelies. Projekt vily připravil sokolovský architekt Heinrich Scherrer. V duchu romantického pojetí navrhl stavbu na obdélníkovém půdorysu zakončenou valbovou střechou. V exteriéru vily hojně uplatnil přírodní kámen, zejména na výrazných soklech, parapetních deskách oken a v ostění hlavního vstupu. Architekt se nevzdal ani některých prvků funkcionalistického tvarosloví. Na první pohled zaujmou mělké arkýře s rozměrnými okny, jimž Scherrer otevřel prostory hudebního salonku, obývacího pokoje a jídelny. Východní průčelí s předsunutou půlválcovou hmotou zimní zahrady a kubickou hmotou tělocvičny nabylo ve své přízemní partii již ryze funkcionalistického vyznění. Ústředním prostorem dispozice učinil Scherrer patrovou halu s plným schodištěm vedoucím do patra. V zadní části se pak nacházelo intimní posezení u krbu. Z haly se vstupovalo do hudebního salonku, reprezentativního obývacího pokoje pohledově otevřeného do zimní zahrady a jídelny. V patře na severní straně vymezovala a osvětlovala halu arkádová chodba, po zbývajících stranách obíhal ochoz zajišťující vstup do jednotlivých místností. Poprseň ochozu zdobily fresky s výjevy mladých tančících dívek, zosobňujících krásu těla a pohybu, od kraslického malíře Franze Grusse. [1] Heinrich Kastrup umírá náhle na následky zápalu plic na konci roku 1929. Pro svou dceru vybrala matka v té době rozlehlý pozemek v těsné blízkosti tehdy ještě stojící chebské synagogy. [3]