Zámek Lužec - po rekonstrukci (Exteriér), autor: zamekluzec.cz

Zámek Lužec

Stručné info

Poplužní dvůr zde vznikl zřejmě v roce 1579 za Ferdinanda Adama Údrckého z Údrče, držitele statku Kalec. Za účast na stavovském povstání po roce 1620 ale o majetek přišel. Majitelé se poté nejrůzněji střídali, byli jimi například i rody Černínové z Chudenic nebo Stampachové ze Stampachu. 

Po druhé světové válce byl zámek na základě zákona 142/1947 zabaven. Roku 1951 zámek získal lubenecký státní statek, který ho používal jako ubytovnu, ale neudržoval ho. Opravou zámek prošel až roku 1967 před tím, než zde František Vláčil natáčel film Adelheid. Poté zámek sloužil jako sklad obilí a dále chátral. 

Rekonstrukce už značně zchátralého zámku, viz galerie, započal nový majitel v roce 2008.

Adresa
Lužec 1, 441 01 Vroutek - Lužec
Rok stavby
1579
WWW domu
https://www.zamekluzec.cz/
Galerie
Zámek Lužec (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 7.10.2018
Zámek Lužec - Před rekonstrukcí (Exteriér), autor: Gortyna – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31321173, datum: 2010
Zámek Lužec - po rekonstrukci (Exteriér), autor: zamekluzec.cz
Zámek Lužec (Dobové fotografie (před rokem 2000)), autor: zamekluzec.cz
Krátký návod k webu
✅ Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Rod Černínové (Vlastník) Rod Černínové - Vlastník

Časová osa

2008
Rekonstrukce už značně zchátralého zámku započal nový majitel v roce 2008. [2]
1967
Opravou zámek prošel až roku 1967 před tím, než zde František Vláčil natáčel film Adelheid. Poté zámek sloužil jako sklad obilí a dále chátral. [2]
1951
Roku 1951 zámek získal lubenecký státní statek, který ho používal jako ubytovnu, ale neudržoval ho. [2]
1945
Po druhé světové válce byl zámek na základě zákona 142/1947 zabaven. [2]
1918
Zdeňka a Marie Stopkových panství prodali, novými majiteli se stali Bohumír a Anežka Fišerovi. Při pozemkové reformě byl Lužec – vzhledem k nepatrné velikosti pozemkového majetku – propuštěn vlastníku Bohumíru Fišerovi ze záboru celý. [1]
1913
V roce 1913 panství Geza Schiffmann prodal Zdeňku a Marii Stopkovým. [1]
1912
V roce 1912 s nimi Lužec vyměnil Geza Schiffmann. [1]
1907
Dědicové panství prodali v roce 1907 anglickému konzulovi Fredericu Quittonovi de Saint Quentin a jeho manželce Auguste. [1]
1880
V 80. letech 19. století se panství postupně rozdrobilo mezi několik dědiců. [1]
1868
Sedm dědiců panství v roce 1868 prodalo Josefině Bärnreitherové. [1]
1858
V roce 1858 Johann Riedel von Riedenstein zemřel a panství se dostalo do rukou sedmi dědiců. [1]
1855
Už v roce 1855 Johann Anton Stark svůj podíl na panství Johannu Riedlovi prodal a ten se tak stal jediným vlastníkem. [1]
1852
Po smrti Marie Pachtové bylo panství prodáno v roce 1852 Johannu Antonu ze Starku a Johannu Riedlovi. [1]
1831
I Johann zemřel bezdětný a po jeho smrti se majitelkou stala v roce 1831 jeho sestra Marie Pachtová (rozená ze Stampachu). [1]
1815
Wenzl Joseph zemřel svobodný a bezdětný už v roce 1815. Novým majitelem se stal jeho mladší bratr. [1]
1804
Po smrt Franze Wenzla v roce 1804 zdědil panství jeho syn Wenzl Joseph. [1]
1768
V roce 1768 Karl Kager ze Stampachu zemřel a panství se dostalo jeho synovci Franzi Wenzlu Stampachovi. [1]
1764
Karl Kager tyto statky připojil k Mlýncům a z nově vzniklého panství nechal vytvořit v roce 1764 rodinný fideikomis (panství, které je nedělitelné, nelze ho prodat, darovat ani směnit a dědí se v rodě podle daných pravidel). [1]
1750
V roce 1750 koupil panství Karl Kager ze Stampachu, pán na Mlýncích, od poručníka pozůstalosti po hraběti Wallisovi Wentzla Franze von Haymele statky Ležky, Přibenice, Mukoděly, Lužec a Vidhostice. Příslušenství je jmenováno pouze souhrnně jako zámky, panská obydlí, hospodářské budovy, poplužní dvory, ovčíny atd. [1]
1728
V roce 1728 Sofia Jakobina panství prodala Georgu Olivierovi hraběti z Wallisu. Dvůr je v kupní smlouvě označen jako panské obydlí (herrschaftliche Wohnung). [1]
1715
V roce 1715 pak panství po Sofii Boosin von Waldeck zdědila Sofia Jakobina Příchovská. [1]
1704
K dalšímu prodeji statku došlo už v roce 1704, kdy ho koupil Johann Wentzl Boos von Walteck zu Montfordt. [1]
1698
Po smrti Christopha Martina ze Stampachu prodali jeho synové Leopold Anton a Frantz Erasmus, páni na Lužci a Vescích v roce 1698 statek Lužec s příslušenstvím (opět zmíněno rytířské sídlo, poplužní dvůr a ovčín) Georgu Antonu Neslingerovi ze Schelchengrabu, pánu na Vidhosticích. [1]
1670
16. ledna 1670 prodal Franz Rudolf Nesslinger Lužec Christophu Martinu Stampachu ze Stampachu. Zmíněn je statek Lužec se vším příslušenstvím, jmenovitě rytířské sídlo (Rittersitz) Lužec a při něm se nacházející poplužní dvůr a ovčín. Prodávající si vymínil předkupní právo. [1]
1665
7. února 1665 se statků Drahonice, Lužec a Vidhostice ujaly Nesslingerovy děti – Johann Adam, Franz Rudolf, Georg Ladislav, Sibilla Poloxina a Anna Katharina, v Lužci je stále zmiňován pouze poplužní dvůr. [1]
1627
V roce 1627 prodala česká komora statek Lužec za 9292 kop 14 grošů Janu Ludvíku Nesslingerovi (někdy uváděn též jako Nasslinger) ze Schelchengrabu – spolu s Drahonicemi, konfiskovanými Janu Jindřichu Údrckému. Po smrti Jana Ludvíka Nesslingera ujala statky jménem sirotků jeho manželka Anna Kateřina, rozená Černínová z Chudenic. Zmíněn je opět poplužní dvůr Lužec. [1]
1621
Za účast na stavovském povstání Ferdinand Adam Údrcký z Údrče přišel v rámci konfiskace o polovinu majetku. Panství Lužec bylo oceněno na 8381 kop 14 grošů. K poplužnímu dvoru je zde uvedeno „Dvůr Lužce při němž se chovalo dva potahy, za jehožto stavení klade se … 300 kop míš.“. Tato taxa panství je prvním písemným pramenem, zaznamenávajícím existenci poplužního dvora. [1]
1579
O dva roky později už však Lužec patřil k panství Chyše a jeho majitelem byl Mikuláš z Lobkovic, který ho prodal Ferdinandu Jenšperkovi z Jenšperka. Dalším majitelem Lužce byl Ferdinand Adam Údrcký z Údrče, držitel statku Kalec. Zřejmě právě za tohoto držitele byl v Lužci zřízen poplužní dvůr. [1]
1577
V roce 1577 postoupil Jindřich Brozanský z Brozan část svých majetků manželce a dětem – vzhledem k dluhu, který vůči manželce měl. Zmíněna je opět jen ves Lužec. [1]
1543
V roce 1543 ho Václav Chotek z Chotkova prodal Janovi Údrckému z Plešnic, zmíněny jsou opět pouze „v Lužci dvory kmetcí osedlé i pusté s platem“. [1]
1510
Po Burianovi byl majitelem petrohradského panství Jetřich z Gutštejna, jemuž byl Petršpurk za jeho přečiny proti zemi a královské koruně zabrán. Vladislav II. ho v roce 1510 vrátil jeho bratru Wolfovi z Gutštejna. I nadále byla drobná ves Lužec součástí jiných statků. [1]
1483
V roce 1483 patřil Lužec k panství Petrohrad. Tehdy ho Jan z Janovic a na Petršpurce prodal Burianovi z Gutštejna. Podrobný výpis majetku uvádí, že v Lužci byly tři poplatné poddanské usedlosti. [1]
1447
První písemná zmínka o Lužci pochází až z roku 1447, kdy ves Lužec s poddanskými dvory získal po svém otci Pechanec Ojíř z Očedělic. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

www.zamekluzec.cz
zamekluzec.cz [1]
cs.wikipedia.org
cs.wikipedia.org [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.