Wolfova vila
Ve Stárkově se v roce 1882 narodil Josef Wolf, který později absolvoval odbornou tkalcovskou školu ve Stárkově a pak 12 let působil v Dolním Slezsku. V roce 1910 se Josef Wolf vrátil do Stárkova a nechal zde postavit moderní mechanickou tkalcovnu na výrobu lněného zboží. Tkalcovna vyráběla pro jiné podnikatele, až od roku 1919 se vyrábělo ve vlastní režii. Velké zisky továrna získala za první světové války, kdy vyráběla pro habsburskou armádu. U své továrny nechal postavit honosnou vilu, kterou projektoval prof. Max Kühn. Postavena byla v letech 1919 - 1920. Konečná suma, za kterou majitel vilu pořídil, byla 3 miliony Kčs. Sochařskou výzdobu měl v roce 1922 na starosti mnichovský sochař prof. Julius Seidler.
Podle nálezů uvnitř vily lze soudit, že se budova v 90. letech 20. století dostala do majetku německého vlastníka, který ovšem později o budovu ztratil zájem a bez potřebné údržby začal dům chátrat. Zásadní vliv měly také pravděpodobně četné krádeže cenného vnitřního vybavení, díky kterým v domě kdysi vybaveném sochařskými díly, obrazy a luxusním mobiliářem zůstaly již pouze rozměrnější části méně hodnotného nábytku.
Podle informací z roku 2015 bohužel není v silách vlastníků sousedního areálu továrny nejen jakýmkoliv způsobem rekonstruovat Wolfovu vilu, ale ani kontaktovat zahraniční vlastníky, kteří nekomunikují a o vilu nejeví žádný zájem. Továrna je na rozdíl od vily dodnes v provozu a již přes 100 let vyrábí lněné zboží pro export i domácí trh.
V roce 2018 je vila dlouhodobě neudržovaná a již v dezolátním stavu. Areál továrny vlastní společnost FROLEN, LINEX - EXPORT, s.r.o. (rodina Duchova), Vilu a přilehlé pozemky stále vlastní společnost Sv. Hubertus s.r.o., kde je jednatelkou Elisabeth Malaschofsky a její společnice Ursula Steigenbergerová.
V roce 2020 je na místě vily pohyb dělníků a složený stavební materiál.
