První zástavba v místě domu vznikla nejspíše už v první polovině 14. století, tedy v počátcích výstavby dnešního města. Je pravděpodobné, že dům byl v té době roubený nebo hrázděný. Je také pravděpodobné, že středověkého původu je valeně sklenutý sklep domu, který se pod domem dochoval do 21.století. Napojen je na další ještě hlubší podzemní prostory, vytesané ve skále.
Dům nad terénem je nepochybně mladšího původu, nenavazuje totiž nijak na konstrukci sklepa pod ním. Dům byl postaven nejspíše na přelomu 17. a 18. století, kdy byl původní hrázděný dům zničen při velkém požáru města v roce 1681.
K dalším úpravám zřejmě došlo po dalším požáru roku 1765 - majitel Šebestián Chlumecký je tehdy zmiňován mezi postiženými. Z období oprav po tomto požáru nejspíše pochází strop s barokním štukovým zrcadlem v patře domu.
V letech 1916 - 17 bylo zbořeno starší dvorní křídlo domu a na jeho místě a na místě někdejšího dvorku byla vystavěna zámečnická dílna. Dům je v roce 2016 dlouhodobě bez využití a na prodej. V roce 2019 nového majitele.
✅Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.
Doplňující info
V domě byla vinárna, nevelká pod loubím a málo lákavá. Majitel domu, vinárník pan Jan Procházka měl přezdívku "Špacír ", byl nespokojenec a rýpal. Svým jazykem neušetřil nikoho, zejména osoby úřední a členové radniční městské správy stávali terčem jeho pomluv. Na mladý tělocvičný spolek Sokol měl Špacír zvlášť spadeno a každé jeho veřejné vystoupení provázel zlostnými a jízlivými poznámkami. Snad pro ten jeho zlý jazyk nebyla jeho vinárna oblíbena a z městských obyvatel málokdo si dopřál peluňku u své sklenice vína. Vinárník měl krásnou dceru, ztepilou, kouzelných černých očí, děvče neobyčejně sličné. Byla ale ubohá. Její dívčí věk uplynul asi v málo radostech. Otec jako drak z pohádky hlídal její krásu. Proto nebyla vídána ve zdejší společnosti jako jiné městské slečny. Také její další osud byl málo radostný. Provdala se za mnohem staršího kupce z náměstí u Prokopů, pana Parše a manželství to nebylo pro ni. Později zde bylo sklenářství pana Novoměstského. [1]
Subjekty
Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.
Časová osa
2019
Dům má v roce 2019 nového majitele, zatím zůstává bez využití.
2016
Navzdory úpravám v 19. a 20. století si dům dochoval svou barokní podstatu s loubím. Obytné prostory domu zůstaly překvapivě velmi malé - svědčí to o skromných poměrech, v nichž ještě v 19. století žila rodina jinak zřejmě poměrně slušně situovaného měšťana a drobného řemeslníka či obchodníka. Dům je dlouhodobě bez využití a aktuálně na prodej.
1923
Do roku 1923 bylo přízemí upraveno na obchod s výkladní skříní a dům byl napojen na kanalizační síť, roku 1929 k městskému vodovodu.
1916
V letech 1916 - 17 bylo zbořeno starší dvorní křídlo domu, které mělo půdorys obráceného "L". Na jeho místě a na místě někdejšího dvorku byla vystavěna zámečnická dílna s plochým stropem, která prostor za uličním traktem zcela vyplnila.
1851
Další rozsáhlou přestavbou dům prošel zřejmě kolem poloviny 19.století. Nejspíše je možné ji ztotožnit s letopočtem 1851, který je namalován na kovových padacích dveřích, vedoucích do podkroví.
1765
K dalším úpravám zřejmě došlo po dalším požáru roku 1765 - majitel Šebestián Chlumecký je tehdy zmiňován mezi postiženými. Z období oprav po tomto požáru nejspíše pochází strop s barokním štukovým zrcadlem v patře domu.
1681
Dům nad terénem je nepochybně mladšího původu, nenavazuje totiž nijak na konstrukci sklepa pod ním. Dům byl postaven nejspíše na přelomu 17. a 18. století, kdy byl původní hrázděný dům zničen při velkém požáru města v roce 1681. Sousední nárožní dům (čp. 50) je ještě při prodeji roku 1694 uváděn jako ruina.
1350
První zástavba v místě domu vznikla nejspíše už v první polovině 14. století, tedy v počátcích výstavby dnešního města. Poměrně atraktivní parcela v přímé návaznosti na hlavní náměstí jistě nezůstala dlouho nezastavěná. Je pravděpodobné, že dům byl v té době pouze lehčí stavební konstrukce, roubený nebo hrázděný. Je také pravděpodobné, že středověkého původu je valeně sklenutý sklep domu, který se pod domem dochoval do 21.století. Napojen je na další ještě hlubší podzemní prostory, vytesané ve skále.
