Vila Hořejší

Josef Hořejší se vyučil čalouníkem. V mělnické továrně na kočárky Liberta se stal mistrem. V roce 1940 začal kočárky vyrábět sám pod značkou Haja a firmě se i přes těžkosti všude okolo dařilo, postupně dával práci až 160 lidem. V roce 1946 se zúčastnil veletrhu v Paříži, odkud si přivezl zakázky v celkové hodnotě přibližně 6 miliónů korun. V roce 1947 se i rodina přestěhovala do této vily. Byla to vila po vyhoření. Pan Hořejší ji ale důkladně opravil. 

V listopadu 1947 se rozhodl koupit v Mělníce-Pšovce pozemek (1 ha), na kterém chtěl postavit moderní výrobnu kočárků. Tu původní chtěl posléze rekonstruovat. To vše chtěl stihnout před odchodem do důchodu, kdy chtěl oba závody předat - každý z nich jednomu ze synů. V jednom měly být vyráběny hluboké kočárky a ve druhém sportovní. Zatím se začalo se zavážením materiálu na stavbu, která se měla rozběhnout na jaře příštího roku.

Jenže, přišel rok 1948 a továrna pana Hořejšího byla 26. února znárodněna jako první ve městě. Hned další den po tzv. "vítězství pracujícího lidu". Ráno se v továrně objevili soudruzi Havlíček a Buchar s tím, že již vše patří dělníkům. Nikoho z rodiny vlastníků již do továrny nikdy nepustili, dělníky svolali do zámečnické dílny, kde jim novou realitu oznámili. Pro ty dělníky, kteří by byli proti, byly připravené vozy bezpečnosti. Josef Hořejší byl zatčen a tři týdny o něm nikdo nic nevěděl.

V únoru 1949 přišli pro Hořejšího komunističtí pochopové. Hořejší v té době ležel s vysokou horečkou, vojenský lékař uznal, že není schopen převozu. Poté odešli. Hořejší hned tu noc zmizel. Rodina netušila, kde se nachází. Po čase rodinu informoval o svém úmyslu jít za hranice. V utečeneckém lágru to bylo ale hrozné. Všude špína, vši a často i pochybné existence. K tomu víra v brzký konec vlády komunistů. A tak se vrátil do Loun za svým přítelem, jehož podporoval v protikomunistickém boji.

15. srpna 1949 byl Hořejší zatčen spolu s dalšími a obviněn z velezrady. Následovaly pobyty ve věznicích v Litoměřicích, Ústí nad Labem, Praze-Pankráci, Plzni na Borech. 24. října 1950 se naplnily ty nejhorší obavy. Josef Hořejší byl soudem v Lounech odsouzen k trestu smrti. Manželka se třemi dětmi byla z vily vystěhována do dřevěné kůlny, kde žili dva roky, než jim bylo přiděleno jiné bydlení.

Pronásledování rodiny pokračovalo až do roku 1989. Po revoluci jim byla vila vrácena. V roce 2019 o příběhu rodiny informoval i pořad Reportéři ČT, viz odkazy níže. Vilu vlastní v roce 2024 rodina Sojkova, potomci pana Hořejšího.