Palác Clam - Gallas (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.4.2019

Palác Clam - Gallas

Stručné info

Vrcholně barokní palác z let 1714-18 byl postaven T. Haffeneckrem dle návrhu J. B. Fischera z Erlachu pro Jana Václava Gallase. Na sochařské výzdobě se podílel M. B. Braun se svou dílnou. Palác byl v hrubé stavbě dokončen v roce 1719, v roce smrti císařského diplomata a krátce neapolského místokrále, hraběte Jana Václava Gallase. Dohled nad další prací tak přešel na jeho syna Filipa Josefa Gallase. Ten nechal dokončit výzdobu hlavního schodiště a reprezentačních sálů. Z paláce se postupně stalo významné kulturní a společenské centrum, vystupoval zde Ludwig van Beethoven a snad i skladatel Wolfgang Amadeus Mozart a operní pěvkyně Josefína Dušková.

Během pruského obléhání a obsazení Prahy v roce 1744 byl zcela vyrabován. Gallasové tu měli čtyři sta obrazů, nezůstalo zde nic. Filip Josef Gallas zemřel v roce 1757 bezdětný, a tak majetek nejdříve přešel na jeho manželku Marii Annu a poté na děti její sestry Aloisie z Clamu. Podmínkou bylo, že synové ke svému jménu připojí i jméno Gallas. Dalším majitelem paláce se tak stal Kristián Filip Clam-Gallas.

Ke komplexu náleží i alegorická socha Vltavy zvaná "Terezka" od V. Prachnera z roku 1812. Zlaté období paláce ovšem netrvalo věčně. Na konci 19. století už hraběcí rodina žila ve Vídni a téměř celou stavbu pronajímala. Pro své účely si ponechala jen několik pokojů. Nacházely se tu mimo jiné úřady, jako praktikant sem po právnických studiích nastoupil i Franz Kafka. Za první republiky zde sídlilo i Ministerstvo financí. 

Po druhé světové válce byl objekt znárodněn na základě Benešových dekretů. Po požáru Staroměstské radnice v květnu roku 1945 se zde usídlil Archiv hlavního města Prahy. Původní monumentální a reprezentativní pozdně barokní šlechtická rezidence od roku 1993 patří Magistrátu města Prahy. Od roku 1993 se uskutečnila částečná rekonstrukce interiérů.

Některé prostory jsou dlouhodobě bez využití a zchátralé. V říjnu 2018 ale začala rozsáhlá rekonstrukce za téměř 350 milionů korun. Praha palác plánuje více otevřít veřejnosti a zrekonstruovat jeho prostory pro lepší kulturní využití. Více než dvouletou rekonstrukci má pro hlavní město na starosti společnost Subterra a.s.

Adresa
Husova 158/20, 110 00 Praha 1 - Staré Město
Kulturní památka
38155/1-2
Rok stavby
1714
Galerie
Palác Clam - Gallas (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.4.2019
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Rod Clam-Gallas (Vlastník) Rod Clam-Gallas - Vlastník

Časová osa

2018
Některé prostory jsou dlouhodobě bez využití a zchátralé. V říjnu 2018 ale začala rozsáhlá rekonstrukce za téměř 350 milionů korun. Praha palác plánuje více otevřít veřejnosti a zrekonstruovat jeho prostory pro lepší kulturní využití. Více než dvouletou rekonstrukci má pro hlavní město na starosti společnost Subterra a.s. [3]
1993
Původní monumentální a reprezentativní pozdně barokní šlechtická rezidence od roku 1993 patří Magistrátu města Prahy. Od roku 1993 se uskutečnila částečná rekonstrukce interiérů. [2]
1945
Po požáru Staroměstské radnice v květnu roku 1945 se zde usídlil Archiv hlavního města Prahy. [2] Po druhé světové válce byl objekt znárodněn na základě Benešových dekretů. [4]
1918
Koncem roku 1918 bylo v budově umístěno první ministerstvo financí Československa. [2]
1899
Zlaté období paláce ovšem netrvalo věčně. Na konci 19. století už hraběcí rodina žila ve Vídni a téměř celou stavbu pronajímala. Pro své účely si ponechala jen několik pokojů. Nacházely se tu mimo jiné úřady, jako praktikant sem po právnických studiích nastoupil i Franz Kafka. Za první republiky zde sídlilo i Ministerstvo financí. [4]
1812
Ke komplexu náleží i alegorická socha Vltavy zvaná "Terezka" od V. Prachnera z roku 1812. [1]
1757
Filip Josef Gallas zemřel v roce 1757 bezdětný, a tak majetek nejdříve přešel na jeho manželku Marii Annu a poté na děti její sestry Aloisie z Clamu. Podmínkou bylo, že synové ke svému jménu připojí i jméno Gallas. Dalším majitelem paláce se tak stal Kristián Filip Clam-Gallas. [4]
1744
Během pruského obléhání a obsazení Prahy v roce 1744 byl zcela vyrabován. Gallasové tu měli čtyři sta obrazů, nezůstalo zde nic.[4]
1719
Palác byl v hrubé stavbě dokončen v roce 1719, v roce smrti císařského diplomata a krátce neapolského místokrále, hraběte Jana Václava Gallase. [2] Dohled nad další prací tak přešel na jeho syna Filipa Josefa Gallase. Ten nechal dokončit výzdobu hlavního schodiště a reprezentačních sálů. Z paláce se postupně stalo významné kulturní a společenské centrum, vystupoval zde Ludwig van Beethoven a snad i skladatel Wolfgang Amadeus Mozart a operní pěvkyně Josefína Dušková. [4]
1714
Vrcholně barokní palác z let 1714-18 byl postaven T. Haffeneckrem dle návrhu J. B. Fischera z Erlachu pro Jana Václava Gallase. Na sochařské výzdobě se podílel M. B. Braun se svou dílnou. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

pamatkovykatalog.cz [1]
cs.wikipedia.org [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.