Dlaskův statek
Statek byl založen jako svobodnická usedlost roku 1716. Roku 1784 byla před statkem na náklady majitelů vystavěna socha Panny Marie. Významněji přestavován byl za Josefa Dlaska (1782–1853) v letech 1794 a 1841. Josef Dlask, později samostatný sedlák a rychtář na Bukovině, byl inteligentní a na svoji dobu velmi vzdělaný sedlák, který si od roku 1800 až do roku 1853, kdy se utopil v Jizeře při lovu ryb, pořizoval soukromé zápisky. Jeho kronika je dnes jedinečným svědectvím o tehdejším životě na vsi i o vztazích s vrchností.
V roce 1883 byl statek prodán v exekuční dražbě a přestal být majetkem rodiny Dlasků. Celonárodní známost mu přinesla Národopisná výstava českoslovanská v Praze roku 1895, kde ho prezentoval akademický malíř Jan Prousek ve svých malbách a ve své publikaci O dřevěných stavbách ze severních Čech.
Statek měl štěstí, že nikdy nevyhořel a stavitel jej umístil tak šikovně, že ačkoli je blízko řeky Jizery, nikdy k němu nedosáhla ani nejvyšší povodeň. Nejtěžší období ale prožil statek po druhé světové válce, kdy byli jeho původní majitelé vysídleni a objekt připadl místnímu JZD. Posléze se statek ale naštěstí, i když už ve značně zdevastovaném stavu, dostal pod správu Muzea Českého ráje. Peníze na rekonstrukci se našly až v 80.letech.
V 90.letech byl statek v restituci vrácen potomkům původních majitelů, zůstává však ve správě Muzea Českého ráje. Kromě chalupy je součástí expozice stodola, špýchar, dřevěná vstupní brána a kousek od statku i dřevěný srub. Jedinečně zachovalá ukázka patrového roubeného domu Pojizerského typu se v roce 2010 dostala na prestižní seznam památek v České republice, které se těší nejvyššímu stupni státní ochrany - národní kulturní památka.
