Josef Horák, strojírna a slévárna
Syn rolníka ze Stružince Josef Horák byl vyučený zámečník a v roce 1827 si na pozemku, kde dnes stojí továrna, postavil malou zámečnickou dílnu, v níž vyráběl zámky, potřeby pro řemesla a hospodářství. Jeho syn Josef (1838-1911) se vyučil u otce a převzal rodinnou dílnu. Zavedl výrobu hospodářských strojů a strojů pro různá řemesla, čímž se stal prvním strojním zámečníkem v regionu. Výroba v továrně z roku 1865 se převážně zaměřila na textilní a hospodářské stroje a přístroje.
Firma byla jediná svého druhu v Československu a konkurovala i západoevropským společnostem. Za první republiky vyvážela do celé Evropy, ale i do Egypta, Palestiny či Mexika. To již firmu řídili bratři Josef (1869-1928) a František (1873-1920). Oba si nechali ještě před první světovou válkou postavit honosné vily (Havlíčkova č. p. 136 a Kavánova č. p. 400). Horákova firma během svého působení vychovala tisíce strojních zámečníků, soustružníků kovu a být vyučen zde, bylo vždy pro řemeslníky výborným doporučením.
Továrna byla znárodněna v roce 1948 a stala se součástí Severočeských strojíren a sléváren Praha. V roce 1959 byl podnik spojen se sousedním n. p. Naveta pod názvem Závody tkalcovských stavů, n. p. Týniště n. Orlicí. V roce 1976 došlo k přejmenování na Elitex. Po roce 1989 byla Horákova část Elitexu vrácena potomkům Františka Horáka, pod jejichž spoluvedením v 90. letech pokračovala v činnosti slévárna šedé litiny. V roce 2005 slévárna opět oživla v rukou nového majitele, který odlévá hliníkové výrobky do písku a kovových forem.
