Zámek Průhonice (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.8.2020

Zámek Průhonice

Stručné info

Na místě dnešního zámku vybudovali ve 14. století gotickou tvrz se statkem pánů z Říčan. Tvrz byla v jejich vlastnictví až do devadesátých let 14. století, kdy se stala majetkem měšťanů z Prahy. Od roku 1404 byla majetkem Jana Dubečského z Dubče. Po vymření rodu roku 1508 zdědili majetek Zapští ze Zap. Ti také provedli přestavbu na renesanční zámek. Roku 1616 od nich zámek koupil rada císaře Rudolfa II., Ondřej Hannewald z Eckersdorfu. 

Za třicetileté války (1618 – 1648) byl zámek zpustošen. Ruina postupně střídala majitele; obnova byla zahájena teprve jezuity z koleje svatého Klimenta na Starém Městě v Praze. Ti jej koupili v roce 1669. Mezi zámkem a kostelem postavili také budovu pivovaru. V jejich majetku byl zámek do roku 1685. Později opět střídal často majitele a chátral.

V roce 1802 se majitelem stal hrabě Jan Nepomuk Nostic-Rieneck, jenž nechal zámek přestavět v klasicistním slohu. V roce 1885 se dědička rodu, Marie Antonie Gabriela provdala za hraběte Arnošta Silva-Taroucu. Na jeho podnět byl zámek v letech 1889 až 1894 přestavěn novorenesančně.

Z důvodu finanční náročnosti Silva-Tarouca v roce 1927 zámek i park prodal československému státu. Jeho správa po druhé světové válce spadala pod Botanický ústav ČSAV, po rozdělení Československa přešla na Botanický ústav Akademie věd České republiky, který zde sídlí.

📅 Akce 🏛️ Kulturní památka
Adresa
Zámek 1, 25243 Průhonice
Kulturní památka
33728/2-2285
Rok stavby
1301
Galerie
Zámek Průhonice (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.8.2020
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Podpořit Pozdej domy

Líbí se ti projekt poznejdomy.cz? Podpoř jej k dalšímu rozvoji.

Jsou i další způsoby, jak projekt podpořit, třeba:

QR platba

Subjekty

Časová osa

1945
Jeho správa po druhé světové válce spadala pod Botanický ústav ČSAV, po rozdělení Československa přešla na Botanický ústav Akademie věd České republiky, který zde sídlí. [1]
1927
Z důvodu finanční náročnosti Silva-Tarouca v roce 1927 zámek i park prodal československému státu. [1]
1885
V roce 1885 se dědička rodu, Marie Antonie Gabriela provdala za hraběte Arnošta Silva-Taroucu. Na jeho podnět byl zámek v letech 1889 až 1894 přestavěn novorenesančně. [1]
1802
V roce 1802 se majitelem stal hrabě Jan Nepomuk Nostic-Rieneck, jenž nechal zámek přestavět v klasicistním slohu. [1]
1669
Ruina postupně střídala majitele; obnova byla zahájena teprve jezuity z koleje svatého Klimenta na Starém Městě v Praze. Ti jej koupili v roce 1669 a začali stavbu rekonstruovat na trojkřídlém půdorysu. Mezi zámkem a kostelem postavili také budovu pivovaru. V jejich majetku byl zámek do roku 1685. Později opět střídal často majitele a chátral. [1]
1618
Za třicetileté války (1618 – 1648) byl zámek zpustošen. [1]
1616
Roku 1616 od nich zámek koupil rada císaře Rudolfa II., Ondřej Hannewald z Eckersdorfu. [1]
1508
Po vymření rodu roku 1508 zdědili majetek Zapští ze Zap. Ti také provedli přestavbu na renesanční zámek. [1]
1404
Od roku 1404 byla majetkem Jana Dubečského z Dubče. Jeho dědici později přistavěli věž a baštu s předsunutým opevněním. [1]
1301
Na místě dnešního zámku vybudovali ve 14. století gotickou tvrz se statkem pánů z Říčan. Tvrz byla v jejich vlastnictví až do devadesátých let 14. století, kdy se stala majetkem měšťanů z Prahy. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.