Květnický mlýn (Exteriér), autor: FB Květnický mlýn, datum: 2022

Květnický mlýn

Stručné info

Mlýn je poprvé zmíněn v roce 1558. Kromě obvyklých poddanských povinností měl držitel mlýna udržovat i potok a jeho břehy čisté. Majitelé mlýna často střídali, až jej r. 1809 koupili manželé Rybovi, jejichž rod vlastnil mlýn až do r. 1890. Za nich došlo někdy v pol. 19. stol. i k zásadní přestavbě mlýna. V r. 1858 byl výkupem převeden na mlynáře i místní rybník. 

R. 1930 koupil mlýn Jiří Hajnovský, který nechal podle návrhu nového strojního zařízení instalovat válcové stolice od firmy Machan a spol. Pardubice. 

Od r. 1939 až do znárodnění v r. 1949 vlastnil Květnický mlýn Adolf Krýsa. Po roce 1949 mlýn přestal sloužit svému původnímu účelu, byl opuštěn a rychle chátral.

V l. 1965 a 1974 na něj byly vydány dva demoliční výměry, přestože jeho památková hodnota byla nezpochybnitelná. Tehdejší památková péče s demolicí nesouhlasila a chtěla objekt mlýna zachránit.

Chátrající areál byl r. 1976 nabídnut akademickému sochaři Zdeňku Hoškovi, který jej hodlal využít pro svou výtvarnou činnost a vytvořit ze mlýna svůj ateliér, depozitář a také objekt k trvalému bydlení. Majitel mlýn postupně zachránil část mlýnice slouží jako galerie s kavárnou. A majitel Zdeněk Hošek věří, že jednou se u něj bude točit i dřevěné mlýnské kolo - i když naprázdno.

Pořádají se tu třeba výtvarné a filmové dílny, výstavy, koncerty, přednášky, masopust, adventní koncerty, oslavy, svatby… a mnoho dalšího!

❤️ Zachráněné domy
Adresa
Na Ladech 15, 250 84 Květnice
Rok stavby
Galerie
Květnický mlýn - Mlýn před rekonstrukcí (Dobové fotografie (před rokem 2000)), autor: Archiv Zdeňka Hoška, datum: 1976
Květnický mlýn (Exteriér), autor: FB Květnický mlýn, datum: 2021
Květnický mlýn - Mlýn před rekonstrukcí (Dobové fotografie (před rokem 2000)), autor: Archiv Zdeňka Hoška, datum: 1976
Květnický mlýn (Exteriér), autor: FB Květnický mlýn, datum: 2022
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2018
Když majitel mlýn kupoval, zavázal se, že žádnou z budov nezbourá. A tak ho od těch 70. let stále opravuje - a pořád to není hotový. Přesto je zde již neuvěřitelně práce hotovo. Část mlýnice slouží jako galerie s kavárnou. A majitel Zdeněk Hošek věří, že jednou se u něj bude točit i dřevěné mlýnské kolo - i když naprázdno. [3]
1976
Chátrající areál, o nějž státní instituce nejevily zájem a neměly pro něj další možnosti využití, byl r. 1976 nabídnut akademickému sochaři Zdeňku Hoškovi, který jej hodlal využít pro svou výtvarnou činnost a vytvořit ze mlýna svůj ateliér, depozitář a také objekt k trvalému bydlení. Záměr se stal nadějí na záchranu mlýna. [2]
1965
V l. 1965 a 1974 na něj byly vydány dva demoliční výměry, přestože jeho památková hodnota byla nezpochybnitelná. Tehdejší Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje s demolicí nesouhlasilo a chtělo objekt mlýna zachránit. [2]
1949
Od r. 1939 až do znárodnění v r. 1949 vlastnil Květnický mlýn Adolf Krýsa. Po roce 1949 mlýn přestal sloužit svému původnímu účelu, byl opuštěn a rychle chátral. [1]
1930
R. 1930 koupil mlýn Jiří Hajnovský, který nechal podle návrhu nového strojního zařízení instalovat válcové stolice od firmy Machan a spol. Pardubice. Ke stejnému roku je uváděno mlýnské kolo na svrchní vodu o hltnosti 0,123 m3/s, spádu 5,2 m a výkonu 5,5 HP. Později bylo nahrazeno turbínou. [1]
1886
Tři vybraná místa ve mlýně byla r. 1886 osazena tzv. normálním znamením v podobě železné skoby opatřené písmeny J. R. (Josef Ryba) a rokem 1885. Normální znamení neboli cejch je vodní značka, od které se odměřovaly výškové míry ve mlýně, zejména úroveň hladiny, po kterou může mlynář nadržovat vodu. [1]
1858
V r. 1858 byl výkupem převeden na mlynáře místní rybník, který měl od té doby povinnost se na své výlohy starat o veškeré zařízení mlýna a splav. [1]
1809
V l. 1800-1809 se majitelé mlýna často střídali, až jej r. 1809 koupili manželé Rybovi, jejichž rod vlastnil mlýn až do r. 1890. Za nich došlo někdy v pol. 19. stol. k zásadní přestavbě mlýna, jak dokládá dodatečné zakreslení změněného stavu do indikační skici z r. 1840. [1]
1793
Když se Josef Kotaška oženil s Kateřinou Rejpalovou, nechal jí zapsat polovinu mlýna a podle poslední vůle jej v případě bezdětného manželství měla převzít. R. 1781 Kateřina Kotašková mlýn skutečně přejala a samostatně zde hospodařila až do r. 1793, kdy mlýn za 2500 zlatých koupil Václav Rejpal. Zda byl s Kateřinou v nějakém příbuzenském vtahu, není známo. [1]
1761
Matyáš Kotaška zemřel, mlýn zdědil syn Josef Kotaška, vdově Anně byl vyhrazen výminek. Budova odhadnuta na 1600 zl., vnitřní vybavení na 2010 zl. 57 kr. Nový majitel měl vyplatit podíly mladšímu bratru Matějovi a potomkům jakési Alžběty Pošívalové, stále nebyly doplaceny podíly Terezii Bladské a jejímu bratru Josefovi. Krom toho se na mlýn vázaly nové dluhy, takže celková výše zadlužení činila 1642 zl. (Veškeré dluhy byly splaceny k roku 1778.) [1]
1752
Václav Bludský (Bladský) prodal mlýn Matyáši Kotaškovi. [1]
1745
Majitelka panství Marie Terezie, vévodkyně savojská, prodala mlýn se dvěma koly Václavu Bludskému a jeho ženě za 1500 zl., které měli splácet po dobu 9 let, kromě obvyklých poddanských povinností měl držitel mlýna udržovat potok a jeho břehy čisté. [1]
1558
V roce 1558 od Jaroslava ze Smiřic, majitele panství Škvorec odkoupili Květnici bratři Matyáš a Burian Pechancovi z Kralovic, ve smlouvě kromě pustého zámku a pustého poplužního dvora zmíněn mlýn, při němž leží dvůr a štěpnice. Ve mlýně původně hospodařil mlynář Jan, který však byl v roce 1558 již po smrti a zbyli po něm sirotci Vítek, Jan a Anna.[1]

Literatura

Prix Dalibor. Umělecké památky Prahy Velká Praha M - Ž 1+2, 2017, ISBN: 978-80-200-2469-5,str. 10

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

vodnimlyny.cz [1]
toulkypocechach.com [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.