Hrad Grabštejn
O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve druhé polovině 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II., objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. Donínové hrad drželi po tři století.
Ve druhé polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy prodali císařskému radovi a zemskému místokancléři Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten jej během dvaceti let (1566–1586) nechal přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní dvůr.
Během těchto mohutných úprav byla původní kaple svaté Barbory opatřena vynikající malířskou výzdobou. Je považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. Autorem je nejspíše Heinrich Bocksberger.
Dalšími majiteli byl rod Černousů, Nosticové, Trauttmansdorffové, od roku 1704 Gallasové a po nich Clam-Gallasové. Roku 1818 dostal dolní zámek zásluhou Kristiána Kryštofa Clam-Gallase dnešní klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami.
V roce 1930 zemřel poslední mužský příslušník rodu František Clam-Gallas a hrad a zámek Grabštejn zdědila jeho dcera Marie, provdaná Podstatzká z Liechtensteinu.
Komplex využívala spolu s rodinou až do jeho konfiskace na základě dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše v roce 1945, kdy byli Clam-Gallasové nuceni kraj (v dobytčím vagónu) opustit. Následně byl ještě v nejnutnější míře udržován. Roku 1953 se však na zámku usídlila Československá lidová armáda.
Po odchodu armády z horního hradu na dolní Nový zámek roku 1973 začala zkáza celého hradu, kdy hrad nemající majitele hodně rychle chátral a během několika let se z něj stala téměř zřícenina.
Záchranné práce začaly roku 1988 a trvaly do roku 2010. Objekt byl staticky zabezpečen i díky použití nepůvodních materiálů, jako byl beton či ocel. V pozdějších letech byly tyto necitlivé zásahy sanovány, ale ve své době pomohly stavbu zachránit. Zachráněna byla renesanční sgrafita, restaurována byla výmalba v kapli sv. Barbory či kamenný krb projektovaný dle italských renesančních vzorů. Nemalou měrou k obnově přispěl finančně i na poli popularizačním Luděk Vele a jeho Benefiční koncerty, o.p.s.
Veřejnosti byl hrad zpřístupněn v roce 1993 za stále probíhající rekonstrukce.