Santiniho hostinec (Exteriér), autor: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Santiniho_hostinec_-_Ostrov_n.O.04.jpg, datum: 2013

Santiniho hostinec

Stručné info

Klášterní zájezdní hostinec byl postaven, aby si zde mohli odpočinout církevní hodnostáři, cestující do Žďáru či na křižanovské panství. Hostinec byl postaven roku 1720 ve stylu gotizujícího baroka, jeho autorem byl světoznámý architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Stavbu zadal opat cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, Václav Vejmluva. Právě ve Žďáru nad Sázavou a v jeho okolí dosáhla Santiniho činnost největší rozmanitosti. Půdorys hostince má tvar W, což představuje iniciály žďárského opata Václava Vejmluvy.

V roce 1771 se hostinec dostal do soukromého vlastnictví a různě střídal majitele. Konečnou podobu získal teprve po roce 1810, kdy byl stavebně upraven stavitelem z nedalekého Nového Veselí, Václavem Friebem. Ten náležel k dosud nedoceněným architektům své doby, což dokazuje mimo jiné také fakt, že jej Dietrichštejnové stahují na svoji rezidenci v Mikulově, kde se také podílí na řadě dalších staveb. V roce 1844 se dostal do majetku rodiny Bílků. Aloisie, roz. Bílková, se oženila s Františkem Zmeškalem, od té doby se dědí v rodině Zmeškalových. Těm hostinec zabavili komunisté, v jejichž rukou se objekt dostal do havarijního stavu. 

V roce 1993 se dostal objekt zpět do vlastnictví rodiny Zmeškalových. V roce 1999 začali majitelé s kompletní opravou s cílem navrátit objektu jeho původní vzhled i funkci. 

Adresa
Ostrov nad Oslavou 38, 594 45 Ostrov nad Oslavou
Kulturní památka
24678/7-4347
Rok stavby
1720
Galerie
Santiniho hostinec - Před rekonstrukcí (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1999
Santiniho hostinec (Exteriér), autor: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Santiniho_hostinec_-_Ostrov_n.O.04.jpg, datum: 2013
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Časová osa

2017
Opravy pokračují i v roce 2017. Bohužel, práce komplikují opravy již opraveného, naši předci byli zřejmě lepší řemeslníci a zkušenější hospodáři. "Nová" okna je nezbytné po necelých třinácti letech repasovat, resp. vyměnit vnější křídla a kování, moc dlouho nevydržela. [2]
2008
V letech 2008 až 2012 se přispělo z Programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obce s rozšířenou působností, v tomto případě města Žďár nad Sázavou, celkem 979 tisíc korun. [2]
2001
Na obnovu hostince bylo v rámci památkových programů ministerstva kultury poskytnuto v letech 2001 a 2002 z Programu záchrany architektonického dědictví 1,7 milonu korun. [2]
1998
Soudní spor o zástavní právo uvalené na stavbu a.s. Valmex byl vyřešen až na konci roku 1998. [2]
1994
Okresní úřad ve Žďáru nad Sázavou vydal 2. srpna 1994 první rozhodnutí k opravě hostince týkající se současných majitelů. [2]
1993
Pozemkový úřad OÚ Žďár rozhodl nakonec ve věci navrácení nemovitosti 15. července 1993 ve prospěch bývalých majitelů s tím, že odevzdání majetku státu roku 1978 bylo učiněno v tísni. Ing. Zmeškal poté zaslal Památkovému ústavu zprávu o stavu objektu: „Objekt se skládá z vlastní budovy hostince a hospodářských budov, které po dobu čtyřiceti let nikdo neudržoval. Část hospodářských budov již vůbec neexistuje a u zbývajících byla stržena střecha, takže objekty stojí jen díky klenutým stropům. Chtěli bychom celou památku uvézt co nejvíce do původního stavu.“ [2]
1992
Od roku 1992 započala jednání o navrácení a převzetí nemovitosti do rukou původních majitelů, rodiny Zmeškalových. [2]
1991
V roce 1991 zakoupila hostinec od obce Ostrov nad Oslavou a.s. Valmex, cestovní kancelář, která přislíbila objekt zrekonstruovat a pro tyto účely si vyjednala půjčku, která uvalila na objekt zástavní právo. [2]
1948
V době socialistického zemědělství bylo ve dvoře vybudováno několik přístaveb a zároveň úplně zničeny původní zemědělsko - hospodářské budovy poté, co z nich byly kvůli zamýšlené rekonstrukci sňaty v 80. l. 20. stol. střechy; k rekonstrukci nikdy nedošlo a budovy bez střech byly ponechány chátrání. [1]
1938
Při přestavbě a rekonstrukci v roce 1938 bylo zničeno historické plastické nárožní rustiky fasády. Ve 30. letech 20. století dostala stavba novou střechu. [1]
1844
V roce 1844 se dostal do majetku rodiny Bílků. Aloisie, roz. Bílková, se oženila s Františkem Zmeškalem, od té doby se dědí v rodině Zmeškalových. [2]
1819
V roce 1819 hostinec postihl požár, který zničil celou střechu. [1]
1810
Konečnou podobu získal hostinec teprve po roce 1810, kdy byl stavebně upraven stavitelem z nedalekého Nového Veselí, Václavem Friebem. Ten náležel k dosud nedoceněným architektům své doby, což dokazuje mimo jiné také fakt, že jej Dietrichštejnové stahují na svoji rezidenci v Mikulově, kde se také podílí na řadě dalších staveb. [1]
1720
Bývalý klášterní zájezdní hostinec byl postaven, aby si zde mohli odpočinout církevní hodnostáři, cestující do Žďáru či na křižanovské panství. Hostinec byl postaven roku 1720 ve stylu gotizujícího baroka, jeho autorem byl světoznámý architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Stavbu zadal opat cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, Václav Vejmluva. Právě ve Žďáru nad Sázavou a v jeho okolí dosáhla Santiniho činnost největší rozmanitosti. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

hrady.cz [1]
santiniho-hostinec40.webnode.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.