Vila Jindřicha Bondy

Novorenesanční vilu si nechali vystavět společníci sousední firmy Glass & Bondy, židovští podnikatelé Leopold Glass a Jindřich Bondy, kteří si v roce 1888 pronajali polovinu tou dobou již nepoužívané rolnické škrobárny za nádražím v Novém Městě nad Metují a zprovoznili v ní mechanickou tkalcovnu. Leopold Glass původem z Bystrého pracoval dříve jako úředník Mauthnerovy textilní továrny v Náchodě, Jindřich Bondy naproti tomu pocházel z Mladé Vožice v jižních Čechách. 

V roce 1903 zemřel spoluzakladatel společnosti Leopold Glass a v roce 1922 druhý spoluzakladatel firmy Jindřich Bondy. Společnost utrpěla vyplacením podílů dědicům i úskalím hospodářské krize. Závod se v roce 1938 ocitl v konkurzu a byl prodán v dražbě místnímu podniku Vatela. 

Po 2. světové válce byly honosné byty obou rodin ve vile rozděleny na několik menších dělnických bytů pro zaměstnance firmy Vatela, část vily sloužila také jako lékařské ordinace. Za tohoto stavu byla údržba vily dlouhodobě na minimální úrovni. 

Společnost Vatela se dostala v roce 2003 do konkurzu. Vila se poté dostává do majetku Jiljího Turka, jednoho ze tří společníků firmy Vatela. Vila potévzůstává v žalostném stavu s rozkradeným vnitřním vybavením a téměř kompletním zničením interiérů. Střecha budovy je nicméně v dobrém stavu a tak o jejím konečném osudu snad není zdaleka rozhodnuto.

V roce 2024 vilu vlastní pan Macek Zdeněk, který vlastní i sousední tovární areál.