Hořejší ostrovní mlýn v Berouně (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 29.9.2023

Hořejší ostrovní mlýn v Berouně

Stručné info

První zmínky o mlýnu pochází z roku 1437, kdy byl jeho prvním majitelem kovář Jakub. Po něm měl mlýn v držení Martin Maňas. Poté se majitelé střídali a vícekrát bylo jeho vlastníkem i město Beroun. V roce 1908 mlýn koupil Ludvík Kříž, který zde instaloval nové turbíny, přistavěl žitný a moderní pšeničný mlýn a po 1. světové válce zde dokonce zřídil mlýnskou laboratoř. Mlýn pak předal svému synovi Ing. Adolfu Křížovi, za jehož vedení se zařadil mlýn s doplňkovou pekárenskou výrobou a zemědělským hospodářstvím mezi největší průmyslové závody na Berounsku.

V roce 1948 byl mlýn znárodněn, zařízení mlýna bylo zlikvidováno a většina objektů zdevastována. Pro pekárenské zařízení byla přistavena předimenzovaná výrobní hala. V roce 1994 byl restituován Kateřinou Schwippelovou, dcerou Adolfa Kříže. Do roku 2004 jej provozovala jako fyzická osoba a v dubnu 2004 jej pronajala společnosti Pekárna U Křížů, s.r.o. V roce 2011 areál koupila hořovická pekárna PAC Hořovice s.r.o.

V neděli 13.10.2024 zasahovali hasiči u požáru střešní konstrukce výrobní haly postavené po roce 1948. Příčinou požáru byla zřejmě technická závada. Evakuováno bylo 54 lidí a při zásahu se zranilo pět hasičů.

Adresa
Na Ostrově 274/5, 266 01 Beroun-Závodí
Rok stavby
1437
Galerie
Hořejší ostrovní mlýn v Berouně (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 29.9.2023
Hořejší ostrovní mlýn v Berouně (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 29.9.2023
Hořejší ostrovní mlýn v Berouně - LV 10/2024 (Výřezy z map)
Hořejší ostrovní mlýn v Berouně (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Hořejší ostrovní mlýn v Berouně - Požár výrobní haly. (Exteriér), autor: Jiří Meixner, datum: 2024
Hořejší ostrovní mlýn v Berouně (Exteriér), autor: Jiří Meixner, datum: 2024
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2024
V neděli 13.10.2024 zasahovali hasiči u požáru střešní konstrukce pekárny. Ten si zřejmě podle prvních odhadů hasičů vyžádal škody v hodnotě 50 milionů korun. Příčinou požáru byla zřejmě technická závada. Evakuováno bylo 54 lidí a při zásahu se zranilo pět hasičů. [2]
2011
Pekárnu v Berouně v roce 2011 koupila hořovická pekárna PAC Hořovice s.r.o. [3]
2009
V roce 2009 město Beroun přebudovává budovu bývalého žitného mlýna na kulturní centrum. [5]
2004
Do roku 2004 jej provozovala jako fyzická osoba a v dubnu 2004 jej pronajala společnosti Pekárna U Křížů, s.r.o. [5]
1994
V roce 1994 byl restituován Kateřinou Schwippelovou, dcerou Adolfa Kříže. [4]
1948
V roce 1948 byl mlýn znárodněn a byla přistavěna hala pekárny. [4]
1925
V polovině dvacátých let nechal syn inženýr A. Kříž instalovat parní pohon o výkonu 100 HP a rekonstruovat pšeničný mlýn firmou Josefa Prokopa synové. Žitný mlýn byl přestavěn na elektrický pohon. [1]
1918
Po smrti Ludvíka Kříže roku 1918 vedla podnik manželka Marie a roku 1920 jej rozšířila o továrnu na perník a těstoviny. [1]
1912
Po požáru roku 1912 původní mlýn znovu vystavěl. [1]
1908
V roce 1908 mlýn zakoupil Ludvík Kříž, který začal na přilehlých pozemcích budovat nový, výhodněji položený pšeničný mlýn čp. 274. [1]
1899
Na konci 19. století jej vlastnil Josef Hendl, měl šest válců a tři francouzské kameny. [1]
1868
Ostrovecký mlýn vyženil roku 1859 berounský měšťan František Hendl, který jej roku 1868 přestavěl na válcový, první v Berouně. [1]
1437
První zmínky o dřevěné stavbě na kamenné podezdívce na ostrově pod dolejší městskou branou, kde Berounka tvoří rameno zvané Mlýnská strouha, pocházejí z roku 1437. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

industrialnitopografie.cz [1]
pekarnahorovice.cz [3]
cs.wikipedia.org [4]
ipac.svkkl.cz [5]
vodnimlyny.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.