Poštovní dvůr Karlovy Vary (Exteriér), autor: Lubor Ferenc – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=74328947

Poštovní dvůr Karlovy Vary

Stručné info

Původně poštovní dvorec s přepřahací stanicí poštovních koňských spřežení, nechal vystavět v roce 1791 karlovarský poštmistr Josef Korb. Dvorec stál u nejvyhledávanější karlovarské promenádní cesty na trase předepsaných lázeňských vycházek. K hlavní budově tehdy patřily stáje pro 36 párů koní, přístřešky pro dostavníky, kůlna a seník. Uprostřed budovy byl zřízen velký slavnostní sál, který nechal Josef Korb ozdobit freskami malíře Josefa Kramolína. V zahradě se starými buky dal zřídit pergoly, arkády a útulné altánky, kde hrávali hudebníci.

Po deseti letech se objekt dostal do státní správy.  V roce 1804 zde byl zřízen špitál pro chudé lázeňské hosty. Nájemci se zde střídali, ale žádný neinvestoval do oprav budovy. V roce 1808 objekt koupil Gotthelf Friedrich Pfitzmeier, cukrář lorda Findlatera. Objekt nechal empírově přestavět a provozoval jej jako výletní kavárnu – Caffé Posthof.

V roce 1867 koupil Poštovní dvůr Friedrich Unger, za něhož získal Poštovní dvůr současnou podobu.  Dalšími majiteli byli například manželé Alois a Emilie Kifflovi (nájemci hotelu Bayerischer Hof ve Vřídelní ulici a majitelé karlovarského nakladatelství). Po druhé světové válce jim byl Poštovní dvůr znárodněn. Během následujících 40 let zde nebylo nic opravováno a objekt postupně chátral.

V roce 1992 zakoupila areál společnost CIMEX a v letech 1992–1994 došlo k jeho generální opravě. V únoru 2021 byl ale již objekt delší dobu zavřený, chátral a dostal se do dražby. 

V roce 2024 je objekt ve vlastnictví společnosti VÁNOČNÍ DŮM s.r.o., kde je jednatelkou paní Jiřina Regietová, která na zámečku Doubí v Karlových Varech provozuje celoroční prodejní expozici a muzeum s vánoční tématikou. 

🏛️ Kulturní památka 🏆 Výzvy
Adresa
Slovenská 309/2, 360 01 Karlovy Vary
Kulturní památka
16053/4-877
Rok stavby
1791
Galerie
Poštovní dvůr Karlovy Vary (Exteriér), autor: Lubor Ferenc – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=74328947
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2024
V roce 2024 je objekt ve vlastnictví společnosti VÁNOČNÍ DŮM s.r.o., kde je jednatelkou paní Jiřina Regietová, která na zámečku Doubí v Karlových Varech provozuje celoroční prodejní expozici a muzeum s vánoční tématikou. Tento objekt je zatím prázdný.
2021
V únoru 2021 je stavba evidována jako objekt občanské vybavenosti v majetku společnosti Poštovní dvůr s. r. o. s exekučním příkazem k prodeji nemovitosti a zahájením exekuce. [1]
1994
Dne 20. července 1994, přesně sto let po premiéře Novosvětské symfonie, se konalo slavnostní znovuotevření Poštovního dvora. Vlastníkem objektu se poté stala jedna ze společností skupiny CIMEX group, konkrétně EXCELSIOR, a. s. Jednalo se o akciovou společnost POŠTOVNÍ DVŮR, která byla 2. prosince 2002 přejmenována a jejímž jediným vlastníkem byl od 1. října 2007 Philibert International Group N.V. se sídlem 1077 Amsterdam, Strawinskylaan 1143 C-11, Nizozemské království. [1]
1992
V roce 1992 zakoupila areál společnost CIMEX a v letech 1992–1994 došlo k jeho generální opravě (vč. litinové verandy). [1]
1946
Po druhé světové válce byl Poštovní dvůr znárodněn. Během následujících 40 let zde nebylo nic opravováno a objekt postupně chátral. [1]
1939
V roce 1939 Alois Kiffl zemřel a dědictví se ujal společně s matkou Emilií syn Anton Kiffl, který jej vlastnil až do konce druhé světové války v roce 1945. [1]
1907
Ti ho v roce 1907 prodali manželům Aloisovi a Emilii Kifflovým (nájemcům hotelu Bayerischer Hof ve Vřídelní ulici a majitelům karlovarského nakladatelství). [1]
1902
V roce 1902 Ungerovi prodali Poštovní dvůr manželům Wenzelovi a Anně Funkovým (za 750 000 korun). [1]
1867
Theresia v roce 1867 prodala Poštovní dvůr včetně všech realit (za 16 000 zlatých) a mobiliář, řemeslné a zařizovací předměty (za 4 000 zlatých) manželům Friedrichovi a Marii Ungerovým, za nichž získal Poštovní dvůr současnou podobu. Friedrich Unger nechal prodloužit zahradní salón, přistavět verandu a podél silnice postavit prosklenou verandu. [1]
1836
Po Pfitzmeierově smrti v roce 1836 převzal péči o Poštovní dvůr jeho mladší syn Heinrich. Ten však po čtyřech letech náhle zemřel a majetek získala jeho vdova Theresia, rozená Ungerová. [1]
1827
V roce 1827 dal postavit zahradní salón s pěti průčelními klenutými okny a zelinářskou zahradu přeměnit na okrasnou. [1]
1817
Po napoleonských válkách se značně zvýšil počet návštěvníků Karlových Varů a kapacita stávajícího sálu již nepostačovala. Gotthelf Friedrich Pfitzmeier se rozhodl zvětšit prostory sálu, což uskutečnil v letech 1817–1818. [1]
1809
Dne 26. června 1809 byla uskutečněna dražba, ve které byl objekt odprodán Gotthelfu Friedrichu Pfitzmeierovi s nejvyšší nabídkou 4 510 zlatých. Pfitzmeier přišel do Karlových Varů jako cukrář lorda Findlatera a rovněž se zde usadil. V roce 1807 se oženil se sestrou prvního nájemce objektu Valentina Keila. Objekt nechal opravit, empírově přestavět a od počátku sezóny roku 1810 jej provozoval jako výletní kavárnu – Caffé Posthof. [1]
1808
V roce 1808 dal císař souhlas k prodeji tehdy již značně zchátralého Poštovního dvora. [1]
1804
Dne 6. února 1804 povolil císař František II. v Karlových Varech zřízení špitálu pro chudé lázeňské hosty a tomuto špitálu věnoval Poštovní dvůr včetně pozemků. Město, jako správce špitálu (sv. Bernarda), poté pronajímalo Poštovní dvůr na jeden rok. Nájemci se zde střídali, ale žádný neinvestoval do oprav budovy. [1]
1801
Po deseti letech se Korb vzdal poštmistrování a podle zákona ztratil ve prospěch císaře i svůj Poštovní dvůr. Jiné zdroje uvádějí, že v roce 1801 prodal poštmistr Korb dvorec spolu s karlovarským poštovním regálem a budovou pošty na Tržišti c. k. eráru (za 75 000 zlatých). C. k. státní zastupitelství pak pronajalo budovu poštovního dvorce včetně zahrady karlovarskému měšťanu (nájemci Saského sálu) Filipu Valentinu Keilovi, který přišel do Karlových Varů jako komorník lorda Findlatera. Valentin Keil dal před průčelím hlavní budovy zřídit zeleninovou zahradu s čínským pavilonem a lavičkami. [1]
1791
Klasicistní budovu, původně poštovní dvorec s přepřahací stanicí poštovních koňských spřežení, nechal vystavět v roce 1791 karlovarský poštmistr Josef Korb. Dvorec stál u nejvyhledávanější karlovarské promenádní cesty na trase předepsaných lázeňských vycházek. K hlavní budově tehdy patřily stáje pro 36 párů koní, přístřešky pro dostavníky, kůlna a seník. Uprostřed budovy byl zřízen velký slavnostní sál, který nechal Josef Korb ozdobit freskami malíře Josefa Kramolína. V zahradě se starými buky dal zřídit pergoly, arkády a útulné altánky, kde hrávali hudebníci. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.