Likérka Jan Becher
Drogista Josef Vitus Becher (1769–1840) začal roku 1807 prodávat v krámku U tří skřivanů žaludeční kapky Carlsbader English Bitter. Bylinný likér si vzápětí získal oblibu. V roce 1838 převzal firmu Johann Nepomuk Becher (1813–1895) a dále ji rozvíjel. V letech 1866–1867 zde zřídil novou továrnu a brzy na to její vedení předal synovi Gustavovi (1840–1921), který zaregistroval obchodní značku Johann Becher a také zavedl reklamní kalíšky z bílého porcelánu.
Až do roku 1945 byla firma ve vlastnictví rodiny, která v průběhu druhé světové války ukryla recepturu na neznámém místě. Po válce byla rodina na základě Benešových dekretů, pro údajnou kolaboraci s nacistickým režimem, určena k odsunu z Čech a postavena tak před zásadní rozhodnutí, a sice nevydat recepturu do rukou československých úřadů a odnést si s sebou do Německa 5 kg osobních věcí na osobu, a nebo vydat recepturu a odnést si větší množství osobních věcí. Rodina zvolila druhou možnost a vydala recepturu výměnou za záchranu větší části osobního majetku. Tak se receptura dostala do rukou úřadů a podnik byl znárodněn. V roce 2001 byla dokončena privatizace společnosti a ta se stala součástí francouzského koncernu Pernod Ricard. Francouzský koncern v roce 2024 Becherovku prodal polské společnosti Grupa Maspex Sp. z o.o., která je od 1. května 2024 jejím vlastníkem.
Tento areál ale v roce 2024 vlastní společnost Karla Holoubka, který vlastní i nedaleký zámek Doubí. V posledních letech budovy prošly náročnou rekonstrukcí a bylo zde otevřeno i firemní muzeum, nabízející exkurzi do historických prostor závodu. Samotná Becherovka zde má i sídlo společnosti.
