Tvrz Pernolec

Tvrz ze 14. století vlastnili například v 16. století Trautenbergové, v 17. století rod z Říčan a v roce 1718 se majiteli stal rod Losyové z Losinthalu, konkrétně hrabě Jan Antonín Losy. Od té doby Pernolec zůstal částí tachovského panství.

Někdy v osmnáctém století byla stará tvrz stržena a na jejím místě postavena barokní sýpka.

V roce 1927 Pernolec odkoupil jako zbytkový statek pan Otto Fleischmann, který zde na okolních polích hospodařil. Mimo jiné byl také významným zásobovatelem mlékem pro celé Tachovsko a Karlovarsko. Po obsazení Sudet byl nucen Pernolec opustit, neboť již v roce 1934 byl na něj, jako na antinacistu v Německu vydán rozsudek. Pan Fleischmann odjel s pověřením tehdejší československé vlády sjednávat do Jižní Afriky koupi pozemků pro potřeby československých občanů přinucených nacistickým režimem k emigraci, avšak po cestě po dlouhé hospitalizaci v Londýně zemřel. 

Obilí se v sýpce skladovalo až do druhé poloviny dvacátého století. Poté byla sýpka opuštěna a začala chátrat. 

V roce 1997 koupila objekt rodina Turnerova z Obory. Budova byla v dezolátním stavu, vodní příkop a most zasypán sutí. Objekt byl poté bezvadně opraven, vodní příkop je znovu plný vody, kamenný most znovu nádherný, přilehlý velký pozemek krásně upravený. Tvrz je trvale obydlena. Veškeré opravy si rodina financovala ze svých peněz. Stát o žádné prostředky nežádala. „Na co si vyděláme, to si pořídíme,“ říká majitel dřevařské firmy.