Tvrz Pernolec (Exteriér), autor: pamatkopin.cz

Tvrz Pernolec

Stručné info

Tvrz ze 14. století vlastnili například v 16. století Trautenbergové, v 17. století rod z Říčan a v roce 1718 se majiteli stal rod Losyové z Losinthalu, konkrétně hrabě Jan Antonín Losy. Od té doby Pernolec zůstal částí tachovského panství.

Někdy v osmnáctém století byla stará tvrz stržena a na jejím místě postavena barokní sýpka.

V roce 1927 Pernolec odkoupil jako zbytkový statek pan Otto Fleischmann, který zde na okolních polích hospodařil. Mimo jiné byl také významným zásobovatelem mlékem pro celé Tachovsko a Karlovarsko. Po obsazení Sudet byl nucen Pernolec opustit, neboť již v roce 1934 byl na něj, jako na antinacistu v Německu vydán rozsudek. Pan Fleischmann odjel s pověřením tehdejší československé vlády sjednávat do Jižní Afriky koupi pozemků pro potřeby československých občanů přinucených nacistickým režimem k emigraci, avšak po cestě po dlouhé hospitalizaci v Londýně zemřel. 

Obilí se v sýpce skladovalo až do druhé poloviny dvacátého století. Poté byla sýpka opuštěna a začala chátrat. 

V roce 1997 koupila objekt rodina Turnerova z Obory. Budova byla v dezolátním stavu, vodní příkop a most zasypán sutí. Objekt byl poté bezvadně opraven, vodní příkop je znovu plný vody, kamenný most znovu nádherný, přilehlý velký pozemek krásně upravený. Tvrz je trvale obydlena. Veškeré opravy si rodina financovala ze svých peněz. Stát o žádné prostředky nežádala. „Na co si vyděláme, to si pořídíme,“ říká majitel dřevařské firmy.

🏛️ Kulturní památka ❤️ Zachráněné domy
Adresa
Pernolec 44, 348 01 Částkov - Pernolec
Kulturní památka
29907/4-1726
Rok stavby
Galerie
Tvrz Pernolec (Exteriér), autor: pamatkopin.cz
Tvrz Pernolec - tvrz těsně před rekonstrukcí (Exteriér), autor: idnes.cz, datum: 2004
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Časová osa

1997
V roce 1997 koupila tvrz rodina Turnerova z Obory. Budova byla v dezolátním stavu, vodní příkop a most zasypán sutí. Tvrz byla poté bezvadně opravena, vodní příkop je znovu plný vody, kamenný most znovu nádherný, přilehlý velký pozemek krásně upravený. Tvrz je trvale obydlena a nese č.p.44. [2] Veškeré opravy si rodina financovala ze svých peněz. Stát o žádné prostředky nežádala. „Na co si vyděláme, to si pořídíme,“ říká majitel dřevařské firmy. [3]
1950
Obilí se v sýpce skladovalo až do druhé poloviny dvacátého století. Poté byla sýpka opuštěna a začala chátrat. [1]
1927
Tvrz Pernolec odkoupil r.1927 jako zbytkový statek pan Otto Fleischmann, který zde na okolních polích hospodařil. Mimo jiné byl také významným zásobovatelem mlékem pro celé Tachovsko a Karlovarsko. Po obsazení Sudet byl nucen Pernolec opustit, neboť již v roce 1934 byl na něj, jako na antinacistu v Německu vydán rozsudek. Pan Fleischmann odjel s pověřením tehdejší československé vlády sjednávat do Jižní Afriky koupi pozemků pro potřeby československých občanů přinucených nacistickým režimem k emigraci, avšak po cestě po dlouhé hospitalizaci v Londýně zemřel. [1]
1718
Po jeho smrti statek spravovala za nezletilé syny vdova Anna Barbora, rozená z Talmberka, která zadlužené panství Pernolec a Částkov prodala v roce 1718 hraběti Janu Antonínovi Losymu. Od té doby Pernolec zůstal částí tachovského panství. Někdy v osmnáctém století byla stará tvrz stržena a na jejím místě postavena barokní sýpka. [1]
1657
Tři dcery Jana staršího Říčanského z Říčan Pernolec roku 1657 prodaly Marku Alexandrovi z Brisigellle. [1]
1624
Roku 1624 koupil Pernolec Jan starší Říčanský z Říčan. [1]
1618
Za účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620 přišel Jan Kfelíř ze Zakšova o majetek. [1]
1584
Dalšími majiteli byli v letech 1584–1600 tachovský písař Ondřej Tušner, poté jeho syn Jiří Adam Tušner a od roku 1612 Jan Adam Lochnár z Paliče. Neznámo kdy se vlastníkem Pernolce stal Jan Kfelíř ze Zakšova a připojil jej k částkovskému panství. [1]
1568
Od Jana panství roku 1568 koupila Kateřina Kaplířová, rozená z Hartenberka. [1]
1563
Po Vilémovi Trautenbergovi statek neznámým způsobem získal Kryštof Siebenhar z Almerschwinden s manželkou Kristýnou, rozenou z Kečova, která tvrz v roce 1563 prodala svému synovi Janu Siebenharovi, jemuž už patřil statek Trnová. [1]
1537
Podle Augusta Sedláčka tvrz roku 1537 držel Jan Jiří z Reitzensteina, který ji pronajal Kryštofovi z Reitzensteina. Zároveň však vesnice patřila v letech 1533–1540 Vilémovi Trautenbergovi. O dva roky později byl pánem vesnice opět Vilém Trautenberg. [1]
1533
V roce 1533 panství vlastnil Vilém Trautenberg, který je na krátkou dobu pronajal pánům z Reitzensteina. [1]
1528
Nejpozději na počátku šestnáctého století získali část vsi s tvrzí Trautenbergové, z nichž Erhart a Ondřej se roku 1528 soudili u zemského soudu o majetek. [1]
1475
Z roku 1475 pochází zmínka o Martinu Plzeňském, ale není jasné, která část vesnice mu patřila. [1]
1454
Hanuše syn Petr zemřel bez dědiců a odúmrť získal od krále Ladislava v roce 1454 Levhart z Vydžína se synem Zikmundem. [1]
1414
Přibyslavovi potomci ve čtrnáctém století postavili tvrz, kterou Otík z Pernolce prodal roku 1414 spolu se dvorem a částí vsi Hanuši Pehmovi z Osova. [1]
1251
Blíže neznámé panské sídlo stálo v Pernolci už v polovině třináctého století. V roce 1251 na něm pravděpodobně sídlil vladyka Přibyslav se syny Závišem a Radoslavem. Patřila jim jen část vesnice a zbývající vlastnilo město Tachov. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]
geocaching.com [2]
tachovsko.com

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.