Kampus Hybernská (Exteriér), autor: FB Kampus Hybernská

Kampus Hybernská

Stručné info

Historie domu se píše už od 70. let 14. stol., vařilo se tu i pivo (z této doby zůstaly v objektu zachovány klenuté gotické sklepy). Později dům koupil král Jiří z Poděbrad, aby zde ubytovával svoje dvořany a sloužící, kteří se nevešli do nedalekého Králova dvora (později Obecní dům) a byla zde také stáj pro královské koně. 

V 70. letech 18. století zde za vlastnictví rodu Desfours vznikl barokní palác s rozsáhlou okrasnou zahradou. Mezi lety 1846 až 1862 byla budova klasicistně přestavěna. Mezi roky 1881 – 1882 byla velká část paláce adaptována na byty. Dále zde byly i skladiště, písárny, kvelby s výklady do ulice a železnými roletami a banka se směnárnou. V roce 1924 proběhla podle návrhu ing. architekta T. Pražáka a ing. architekta P. Moravce nástavba čtvrtého patra na hlavní budově i v zadním dvoře. Po roce 1948 byl objekt ve vlastnictví Ministerstva vnitra. Od roku 2008 byl objekt v majetku Hlavního města Prahy a zůstal bez využití. 

V objektu se dochovalo několik pozůstatků, kdy zde působila StB, například v předním traktu se nacházejí kabely, které byly dříve propojeny přímo do Bartolomějské, centra StB s jeho operačním střediskem, kde se scházely všechny získávané informace. Odhlučněná zaizolovaná místnost – místnost proti odposlechu? - je zachována v 1. patře zadního traktu. Kovová madla v prvním patře předního traktu pravděpodobně sloužila k připoutávání lidí čekajících na výslech. Jsou zachována v průchozí chodbě.

Kampus Hybernská je od roku 2017 společný projekt Magistrátu hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy, jehož cílem je vytvořit zde centrum kultury, inovací, vědy a vzdělávání. Je určen pro setkávání studentů, umělců, vědců, výzkumníků, kreativců a inovátorů s občanskou veřejností a aplikační sférou hlavního města Prahy. Nachází se zde i stylová kavárna. 

📅 Akce 🏛️ Kulturní památka ❤️ Zachráněné domy
Adresa
Hybernská 998/4, 110 00 Praha 1 - Nové Město
Kulturní památka
44483/1-1833
Rok stavby
Galerie
Kampus Hybernská (Exteriér), autor: FB Kampus Hybernská
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Časová osa

2017
V roce 2017 Hlavní město Praha poskytla Filozofické fakultě UK deset let nevyužívaný rozsáhlý komplex budov v Hybernské ulici. Magistrát hlavního města Prahy uvedl budovy do stavu, ve kterém bylo možné realizovat první aktivity. byla zaváděna elektřina, topení, probíhaly rekonstrukční a adaptační práce. [1]
2016
V roce 2016 bylo podepsáno Memorandum projektu Kampus Hybernská. [1]
9/2015
V září 2015 bylo uzavřeno Memorandum o spolupráci Univerzity Karlovy a Magistrátu Hlavního města Prahy k projektu Kampus Hybernská. Projekt má dvě programové linie: bezprostřední oživení objektu projektem Hybernská ožívá! a současnou rekonstrukcí objektu, aby mohl sloužit rozvoji univerzity i města. [1]
2015
Během roku 2015 probíhala první jednání o využití zdejších prázdných prostor. V předním traktu se nacházejí kabely, které byly dříve propojeny přímo do Bartolomějské, centra StB s jeho operačním střediskem, kde se scházely všechny získávané informace. Odhlučněná zaizolovaná místnost – místnost proti odposlechu? - zachována v 1. patře zadního traktu. Kovová madla v prvním patře předního traktu pravděpodobně sloužila k připoutávání lidí čekajících na výslech. Jsou zachována v průchozí chodbě. [1]
2008
Od roku 2008 je objekt v majetku Hlavního města Prahy a zůstává bez využití. [1]
1989
Na přelomu 80. - 90. let byla zrušena poslední pavlač na zadním průčelí budovy D. Od roku 1989 byly v objektu byty a kanceláře Ministerstva vnitra, především pracoviště centrální personifikace strojově čitelných dokladů. [1]
1964
Od roku 1964 sídlí v objektu týlové organizace Ministerstva vnitra, konkrétně Hospodářský odbor, Zdravotní správa, Hlavní inspekce požární ochrany, Ústřední správa geodézie a kartografie a Vnitřní správa národních výborů. Výměra užívaných prostor činí 4 465 m2. Celá Hybernská ulice je pro režim významnou politickou lokalitou. Dobové fotografie interiérů Ministerstva vnitra jsou vzácné, fotografovat se zde nesmělo. [1]
1952
V roce 1952 se objekt dostal do vlastnictví Ministerstva vnitra. Z následující doby prakticky nejsou k dispozici prameny o stavební činnosti. [1]
1949
V roce 1949 budovu přebrala pražská obec. [1]
1948
Ihned po komunistickém převratu v roce 1948 byl objekt zabrán bezpečnostními složkami. V protokolech StB nejsou uváděny o výsleších žádné místní údaje, dít se tu tedy mohlo cokoliv. Na území Prahy, stejně jako v Hybernské ulici, byly desítky kanceláří bezpečnostního aparátu, výslechové místnosti, ubytovny, školicí střediska, konspirační byty, telefonní ústředny, vysílače, sklady a garáže. [1]
1942
Od roku 1942 byl v hlavní budově zřízen pracovní úřad, přízemí bylo adaptováno na velkou úřední dvoranu s přepážkami a čekárnami. [1]
1924
V roce 1924 byl podle návrhu ing. architekta T. Pražáka a ing. architekta P. Moravce povolena nástavba čtvrtého patra na hlavní budově i v zadním dvoře. [1]
1907
Roku 1907 byl dům napojen přes kameninové trubky na kanalizaci. [1]
1903
V roce 1903 provedlo umělecké truhlářství Františka Jeníčka nové secesní obchodní portály. [1]
1881
Mezi roky 1881 – 1882 byla velká část paláce adaptována na byty, přístup do dvora zůstal průjezdem. Objekt však chátral i přes řadu stavebních úprav. byla zde skladiště, písárny, kvelby s výklady do ulice a železnými roletami a banka se směnárnou. [1]
1846
Mezi lety 1846 až 1862 byla zdejší budova klasicistně přestavěna podle plánů Johanna Heinricha Frenzela, který patřil k předním stavitelům pozdního klasicismu. Proběhla demolice pravého křídla přední části objektu a nová výstavba navazující na přízemí původního objektu. Nová budova byla třípatrová s pavlačemi do dvora. Na pozemku v zadní části byla postavena dvoupatrová novostavba s klenutými sklepy a konírnou v přízemí. Na každém patře byly dva záchody na spojovací pavlačí. Další novostavbou byla patrová kůlna spojená s výrobou likérů. [1]
1770
V 70. letech 18. století zde vznikl za vlastnictví Desfours-Adienville přestavbou čtyřkřídlý patrový barokní palác. Zadní křídlo bylo obráceno do rozsáhlé okrasné stromové zahrady. Na jihozápadním nároží byla situována polygonální věž s cibulovou střechou. Do poloviny 18. století bylo v Praze založeno mnoho krásných zahrad v barokním slohu. Z bohatě vybavených interiérů mohla aristokracie nahlížet na terasy osázené okrasnými květinami a keři, obohacené množstvím plastik bujných tvarů. [1]
1663
V letech 1663–1664 Hyberny a pražskou univerzitu propojila osobnost Bernardina Sanniga, františkánského generálního vikáře a zároveň profesora filozofie pražské univerzity. [1]
1629
V roce 1629 přišli na pomoc s rekatolizací do kláštera sv. Josefa s kostelem Neposkvrněného Početí Panny Marie františkáni z Irska, podle místa původu nazýváni Hyberni (Irsko = Hibernia). Na místě jejich někdejších klášterních budov a zahrad, později kasáren, stojí dnešní (2019) Palladium na Náměstí Republiky. Podle Hybernů byla posléze pojmenována celá ulice. [1]
1550
V pol. 16. století na místě stával pivovar Brože (Ambrože), ve druhé polovině 16. století nazývaný dle majitelů, českých bratří, Diblíkův pivovar. [1]
1463
V roce 1463 koupil dům král Jiří z Poděbrad, aby zde ubytovával svoje dvořany a sloužící, kteří se nevešli do nedalekého Králova dvora (později Obecní dům) a byla zde také stáj pro královské koně [1]
1381
V roce 1381 byla východní polovina parcely zastavěna pivovarnickým domem, z této doby zůstaly v objektu zachovány klenuté gotické sklepy. [1]
1370
V 70. letech 14. stol. vznikly na tomto místě dva středověké měšťanské domy. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.