Zámek Chudenice

1989

Vlastníkem zámečku je Městys Chudenice, nebyl vrácen v restituci Černínům.

1948

V roce 1948 jej převzala obec Chudenice a začala jej využívat ke kulturním účelům. Kromě kina a knihovny v něm zřídila kuchyni jednotného zemědělského družstva, klubovnu Socialistického svazu mládeže a byty. Budova se zároveň stala sídlem Muzea Josefa Dobrovského, které v ní zřídilo muzejní a zámeckou expozici. [1]

1945

Po druhé světové válce se zámek stal sídlem Lesního úřadu, jehož zaměstnanci v něm také bydleli. [1] Tradiční sídlo v Chudenicích v západních Čechách Czerninové vlastnili sedm století, přišli o něj v roce 1945. Majetek byl zkonfiskován podle Benešových dekretů, protože poslední majitel Czernin-Morzini přijal říšské státní občanství. [2]

1848

Po zrušení poddanství z něj vznikl roku 1848 velkostatek, který Černínům zůstal až do roku 1945. [1]

1776

Stavitel Karel Balling vypracoval projekt, podle kterého byl zámek roku 1776 barokně přestavěn na byty úředníků chudenického panství, ke kterému v polovině devatenáctého století patřilo 45 vesnic a městečka Chudenice a Švihov. [1]

1678

Jan Heřman se však koupí a špatným hospodařením zadlužil tak, že nemohl platit ani daně. V roce 1678 proto místokomorník Petr Mikuláš Straka z Nedabylic provedl soudní odhad ceny zámku, který měl koupit svobodný pán Arnošt Vojtěch z Račína. Ještě než k tomu došlo, vyplatil hrabě Humprecht Jan Černín pána z Račína, a získal tak chudenický zámek do majetku nedrahovské větve rodu. Zámek od té doby přestal sloužit jako panské sídlo. [1]

1666

Správu panství od té doby vykonávala za nezletilé děti vdova Anna Mandaléna Hrzánová z Harasova. Děti si panství rozdělily tak, že bratři Jan Heřman a František Maxmilián Černínové dostali po polovině Chudenic včetně tvrze, dvora a dalších vesnic. Druhý z nich však svůj podíl prodal v roce 1666 Janu Heřmanovi. [1]

1660

Mladší Děpoltův bratr Humprecht Diviš zemřel ještě za strýcova poručnictví a osudy ostatních bratrů jsou neznámé. Děpolt Protiva Černín zemřel 2. prosince 1660. [1]

1622

Přestože byl Adam Černín katolíkem, zúčastnil se na straně stavů stavovského povstání. Byl proto sice souzen, ale roku 1622 zproštěn obžaloby, a ještě téhož roku zemřel. Zůstala po něm vdova Johanka z Lokšan a pět dětí. Zámek byl navíc někdy v té době vypleněn vojskem. Správy statku se vzápětí ujal Adamův bratr Jindřich, a staral se o ni až do roku 1629, kdy dospěl nejstarší Adamův syn Děpolt Protiva Černín. [1]

1603

První písemná zmínka o ní pochází až z roku 1603, kdy si Jindřich a Adam Černínové, synové Humprechta Černína (1525–1601), rozdělili pozůstalost po otci. Chudenice s řadou dalších vesnic připadly mladšímu Adamovi. Tvrz, kterou smlouva popisuje jako „tvrz Chuděnice od kamene dobře vystavenou s dvorem a štěpnicí velkou při tvrzi“, již pravděpodobně měla podobu renesančního zámku. [1]

1358

Černín a Kunrát z Chudenic u chudenického kostela roku 1358 založili kaplanství. Již v té době nejspíše ve vesnici stála gotická tvrz. [1]

1291

Chudenice poblíž Klatov jsou jediným statkem v Čechách, který nikdy nezměnil majitele a více než 650 let patřil Černínům z Chudenic. Poprvé se připomínají v roce 1291 jako majetek Drslava z Chudenic, tvrz vznikla pravděpodobně ve 14. století. [1]

K domu nění k dispozici žádná literatura.

21. 1. 2004

Restituce šlechtického majetku: Czerninové [2]

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

cs.wikipedia.org

cs.wikipedia.org [1]

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.

Subjekty

Časová osa

Literatura

Články

Externí galerie

Facebook

Další odkazy

Návštěvy