Kokořovský dvůr (Exteriér), autor: FB Kokořovský dvůr

Kokořovský dvůr

Stručné info

Raně barokní areál panského hospodářského dvora nechal vystavět Ferdinand Hroznata z Kokořova v roce 1680 jako součást zámeckého areálu. Roku 1742 byl dvůr vypálen procházejícím francouzským vojskem a následně musel být obnoven. V průběhu 19. století byl areál rodem z Kokořova, postupně upravován, honosné jižní křídlo (správní budova) bylo přestavěno na sýpku. V roce 1878 umírá poslední mužský člen kokořovského rodu Ludvík Prokop. Rod Kokořovců z Kokořova, který přes 300 let vlastnil žluticko-štěderské panství, tak vymírá po meči. Následně rodina velkostatek Žlutice-Štědrá prodává Karlu Prokschovi a dr. Otakaru Mášovi z Prahy, kteří velkostatek vlastní společně až do roku 1892, od té doby jen první ze jmenovaných.

V dubnu roku 1914 přechází velkostatek společně s hospodářským dvorem do vlastnictví průmyslníka Josefa Menčíka z Vrchlabí. V rámci první pozemkové reformy byl dvůr zabaven a předán za 250.000 korun bývalému legionáři Františkovi Divišovi z Chocomyšle. V roce 1929 bylo při rozšiřování vjezdu do města strženo severozápadní nároží hospodářského dvora.

Po roce 1945 byl objekt hospodářského dvora využíván pro potřeby státního statku Karlovy Vary, areál z důvodu nedostatečné údržby postupně chátral a dostal se až do havarijního stavu. 

Naštěstí v roce 2024 dvůr kupuje spolek Živé Žlutice, který plánuje jeho záchranu. 

📅 Akce 🏛️ Kulturní památka ❤️ Zachráněné domy
Adresa
Karlovarská 160, 364 52 Žlutice
Kulturní památka
33002/4-1146
Rok stavby
1680
Facebook domu
https://www.facebook.com/kokodvur
Galerie
Kokořovský dvůr (Exteriér), autor: FB Kokořovský dvůr
Krátký návod k webu
✅ Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Josef Menčík (Vlastník) Josef Menčík - Vlastník

Časová osa

1990
Na počátku 90. let 20. století byl objekt zprivatizován a dnes se nachází v havarijním stavu. [1] Po sametové revoluci byl dvůr zprivatizován a následně (pravděpodobně účelově) převeden na nemajetného občana Slovenské republiky, který dvůr nijak nevyužívá a nechává jej dále chátrat. [2]
1983
V roce 1983 došlo k demolici původní ohradní zdi zahrady na jižní straně dvoru, kterou byla vedena nová ulice k budované zástavbě rodinných domků. [1]
1963
16. prosince 1963 byl areál bývalého panského hospodářského dvoru ve Žluticích zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 33002/4-1146. Během druhé poloviny 20. století však areál z důvodu nedostatečné údržby postupně chátral. [1]
1945
Po roce 1945 byl objekt hospodářského dvora využíván pro potřeby státního statku Karlovy Vary. Zástavba vnitřního dvora areálu byla postupně zbořena a necitlivě nahrazena novými objekty garáží, které nepodporují původní dispozici. [1]
1929
Na konci října roku 1929 bylo při rozšiřování vjezdu do města strženo severozápadní nároží hospodářského dvora. [1]
1925
V rámci první pozemkové reformy v období meziválečného Československa byl dne 27. dubna 1925 zabavený hospodářský dvůr včetně 80 ha pozemků předán za 250.000 korun bývalému legionáři Františkovi Divišovi z Chocomyšle a stal se součástí jeho zbytkového statku o výměře 124 ha. [1]
1918
Po převratu v roce 1918 a vyhlášení Československé republiky byl hospodářský dvůr ve Žluticích v rámci tzv. první pozemkové reformy zabaven.[2]
1914
V dubnu roku 1914 přechází velkostatek společně s hospodářským dvorem do vlastnictví rytíře Jose-fa Menčíka z Vrchlabí. [2]
1886
Dcera Ludvíka Prokopa Zdeňka roku 1886 prodává velkostatek Žlutice-Štědrá spolu se žlutickým hospodářským dvorem Karlu Prokschovi a dr. Otakaru Mášovi z Prahy, kteříí velkostatek vlastní společně až do roku 1892, od té doby jen první ze jmenovaných. [2]
1878
V roce 1878 umírá poslední mužský člen kokořov-ského rodu Ludvík Prokop. Rod Kokořovců z Kokořova, který přes 300 let vlastnil žluticko-štěderské panství, tak vymírá po meči a panství dědí jediná dcera Ludvíka Proko-pa Zdeňka. [2]
1855
Roku 1855 bylo uděleno svolení položit z hospodářského dvora vodo-vod napájející kašny na náměstí. Podle mapy 3. vojenského mapování se na nádvoří hospodářského dvora nacházela vodní plocha, je tedy možné, že zmiňovaný vodovod byl napájen právě odtud. [2]
1815
Dne 18. března 1815 byl panský hospodářský dvůr na základě nařízení hraběte Jana Kokořovce z Kokořova, který toho času pobýval ve Vídni, pronajat na 9 let obci Verušice za 1.806 zlatých 8¾ krejcarů. Vrchností již nevyužívaný areál tak byl v průběhu 19. století postupně upravován, honosné jižní křídlo (správní budova) bylo přestavěno na sýpku. [1]
1812
Roku 1812 byla zbořena Paví brána nacházející v těsné blízkosti hospodářského dvora v parkánové hradbě vybudované za Jakoubka z Vřesovic. Podle veduty z druhé poloviny 18. století mohla být tato brána stavebně propoje-na se severozápadním nárožím dvora. [2]
1742
Roku 1742 byl dvůr vypálen procházejícím francouzským vojskem a následně musel být obnoven. [1]
1680
Raně barokní areál panského hospodářského dvora čp. 160 nechal vystavět Ferdinand Hroznata z Kokořova v roce 1680 jako součást zámeckého areálu při silnici na severním okraji města Žlutice (Luditz). [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz
pamatkyaprirodakarlovarska.cz [1]
www.academia.edu
academia.edu [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.