Welzova vila
Nejproslulejší ze skláren horního a dolního Posázaví, kterým tehdejší obchodníci říkali „české hutě“, byla Dobrá Voda. Zdejší huť byla založena v r. 1723 Janem Jiřím Hoglem, který sem přišel z hutě Benešovské na panství Černovickém. V roce 1727 Hogl zemřel a huť podědila jeho dcera Rozina, která založila sklárnu i v Černé Vodě v Orlických horách (1748). Obě hutě vedl ještě za jejího života jejím jménem její syn Ignác Režný. Avšak po smrti Roziny dědí huť v Dobré Vodě dcera Marie, provdaná za chraňbožského skelmistra Koppa.
V roce 1796 pak podělila obě sklárny její dcera, taktéž Marie, provdaná za Václava Welze, který však byl muzikantem a sklářství nerozuměl. Proto zde působili skelmistři ze sklárny ve Smrčné. Poměry na huti v Dobré Vodě se zlepšily až když se hutě ujal syn Václava Welze Tomáš. Huť zůstala v majetku Welzů až do jejího zrušení v roce 1871 a velkostatek z ní zřízený až do roku 1948. Welzové před zrušením sklárny v Dobré Vodě založili sklárnu i v Hrobu v sev. Čechách.
V roce 2025 byly za vilou vykáceny stromy. Jeden poškodil přilehlou stodolu, která již byla ve špatném stavu. Zdá se, že vedlejší domek bývá občas obýván. Za domem býval památník, ale ten nyní zmizel.
