Welzova vila

Nejproslulejší ze skláren horního a dolního Posázaví, kterým tehdejší obchodníci říkali „české hutě“, byla Dobrá Voda. Zdejší huť byla založena v r. 1723 Janem Jiřím Hoglem, který sem přišel z hutě Benešovské na panství Černovickém. V roce 1727 Hogl zemřel a huť podědila jeho dcera Rozina, která založila sklárnu i v Černé Vodě v Orlických horách (1748). Obě hutě vedl ještě za jejího života jejím jménem její syn Ignác Režný. Avšak po smrti Roziny dědí huť v Dobré Vodě dcera Marie, provdaná za chraňbožského skelmistra Koppa.

V roce 1796 pak podělila obě sklárny její dcera, taktéž Marie, provdaná za Václava Welze, který však byl muzikantem a sklářství nerozuměl. Proto zde působili skelmistři ze sklárny ve Smrčné. Poměry na huti v Dobré Vodě se zlepšily až když se hutě ujal syn Václava Welze Tomáš. Huť zůstala v majetku Welzů až do jejího zrušení v roce 1871 a velkostatek z ní zřízený až do roku 1948. Welzové před zrušením sklárny v Dobré Vodě založili sklárnu i v Hrobu v sev. Čechách.