Textilní továrna Leopolda Abelese (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.11.2020

Textilní továrna Leopolda Abelese

Stručné info

Leopold Abeles (1816–1890), zástupce pražské firmy Schwab & Taussig, se usadil v Kostelci roku 1841. Roku 1885 do podniku vstoupili synové zakladatele Heinrich a Otto a dcera Augusta (Leopold Abeles & synové). Do konce století zde široký sortiment bavlněných látek vyrábělo 750 zaměstnanců na 715 stavech. 

Synové roku 1899 vytvořili ve Vídni Akciovou společnost, jež spolu s tkalcovnou v dolnorakouském Erlachu a dvěma skladišti ve Vídni převzala i červenokostelecký podnik.

Firma stavěla i domy pro své zaměstnance, například domky na Borku čp. 289–291, v Náchodské ulici bytový dům čp. 411–412, dvojdomky čp. 422–427. Brněnský architekt Heinrich Fanta (1877–1941) navrhnul roku 1927 úřednický dům v ulici Letná a také pozoruhodný soubor třinácti propojených dvojdomků čp. 612–625, 679–682 a 784–791 východně od továrny. Stejnými pěti dvojdomy pokračovala i výstavba na Náchodské ulici čp. 575–584, završená sedmi čtyřdomky čp. 818–824 podle projektu pražského architekta Daniela Knotka (1907–?).

Roku 1906 postavila firma novou šedovou tkalcovnu pro 650 stavů vedle budoucího mrakodrapu. Vrchol výstavby areálu a zároveň novodobou dominantu Kostelce představuje sousední 117 metrů dlouhá a 32 metrů vysoká budova tzvp. mrakodrapu, přípravny při tkalcovně, dokončená na jaře roku 1928. 

V roce 1915 firma prodala erlašský závod zničený požárem a zakoupila zdejší tkalcovnu z roku 1907 zkrachovalé firmy F. J. Stejskala a Adolfa Švorčíka čp. 486 v Nerudově ulici). 

Podnik se roku 1939 nevyhnul arizaci. Od roku 1942 v něm probíhala válečná výroba pneumatikových kordů, po znárodnění přestěhovná do nového závodu v Bratislavě.

V letech 1949–1955 zde kostelecký n. p. Jiskra obnovil výrobu pestře tkaných bavlněných popelínů v předválečném objemu a do roku 1953 postavil severně od areálu ve funkcionalistickém stylu podnikovou elektrárnu (parcela 2873). Roku 1959 přešla továrna pod náchodský n. p. Tepna jako závod 12, který postupně modernizoval strojní vybavení.

V původní podobě dochovaná budova přípravny, tzv. mrakodrap, byla v dubnu 2011 zapsána na seznam památek.

V roce 2024 je vlastníkem areálu společnost TEXTONNIA CZECH z Hronova, dodavatel vysoce kvalitních přízí, tkanin a osnovních pletenin, vyráběné ze syntetických a přírodních vláken.

🏛️ Kulturní památka
Adresa
Jiráskova 590, 549 41 Červený Kostelec
Kulturní památka
104302
Rok stavby
Galerie
Textilní továrna Leopolda Abelese (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.11.2020
Textilní továrna Leopolda Abelese (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.11.2020
Textilní továrna Leopolda Abelese - LV 12/2024 (Výřezy z map)
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2024
V roce 2024 je vlastníkem areálu společnost TEXTONNIA CZECH, dodavatel vysoce kvalitních přízí, tkanin a osnovních pletenin, vyráběné ze syntetických a přírodních vláken.
2011
V původní podobě dochovaná budova přípravny, tzv. mrakodrap, byla v dubnu 2011 zapsána Ministerstvem kultury ČR na seznam památek. [1]
2007
Do roku 2007 se zde vyráběly režné tkaniny a polyesterové příze. [1]
1990
Po roce 1990 byla hlavní budova využívána jako skladiště. [1]
1959
Roku 1959 přešla továrna pod náchodský n. p. Tepna jako závod 12, který postupně modernizoval strojní vybavení. [1]
1949
V letech 1949–1955 zde kostelecký n. p. Jiskra obnovil výrobu pestře tkaných bavlněných popelínů v předválečném objemu a do roku 1953 postavil severně od areálu ve funkcionalistickém stylu podnikovou elektrárnu (parcela 2873). [1]
1942
Od roku 1942 v něm probíhala válečná výroba pneumatikových kordů, po znárodnění přestěhovná do nového závodu v Bratislavě. [1]
1939
Podnik se roku 1939 nevyhnul arizaci. [1]
1929
Roku 1929 byl postaven ještě vysoký dvoutrakt mercerizace (parcela 69/4). [1]
1928
Vrchol výstavby areálu a zároveň novodobou dominantu Kostelce představuje 117 metrů dlouhá a 32 metrů vysoká budova přípravny při tkalcovně, dokončená na jaře roku 1928. [1]
1927
Brněnský architekt Heinrich Fanta (1877–1941) navrhnul roku 1927 úřednický dům v ulici Letná a také pozoruhodný soubor třinácti propojených dvojdomků čp. 612–625, 679–682 a 784–791 východně od továrny. Stejnými pěti dvojdomy pokračovala i výstavba na Náchodské ulici čp. 575–584, završená sedmi čtyřdomky čp. 818–824 podle projektu pražského architekta Daniela Knotka (1907–?), které tvoří samotný okraj obce. [1]
1920
Ve dvacátých letech pod vedením ředitele Karla Mendla probíhala modernizace provozu, soustředěného na výrobu jemných košilových popelínů. [1]
1915
V roce 1915 prodala erlašský závod zničený požárem a zakoupila tkalcovnu z roku 1907 zkrachovalé firmy F. J. Stejskala a Adolfa Švorčíka čp. 486 50°28'17.26"N, 16°05'27.22"E (v dnešní Nerudově ulici). Na severním okraji areálu (parcela 69/5) se dochoval elegantní etážový sklad zboží, postavený před rokem 1914, a sušárna při bělírně za starou tkalcovnou čp. 184, později zvýšená na pětipodlažní. Během první světové války tkalcovna zpracovávala náhradní suroviny a výrobu se podařilo firmě plně obnovit až roku 1921 po nostrifikaci. [1]
1911
První obytnou novostavbou kostelecké Akciové byl dělnický dům přímo u tkalcovny čp. 236, zvaný Tanvald, (zbořen 2014) následovaly domky na Borku čp. 289–291. V Náchodské ulici pak kolem roku 1911 společnost postavila bytový dům čp. 411–412 a dvojdomky čp. 422–427 podle plánů stavitele Josefa Pitřince. [1]
1906
Firma roku 1906 postavila novou šedovou tkalcovnu pro 650 stavů (parcela 278/13). [1]
1899
Synové roku 1899 vytvořili ve Vídni Akciovou společnost c. k. výsadní červenokostelecké a erlašské přádelny a tkalcovny, jež spolu s tkalcovnou v dolnorakouském Erlachu a dvěma skladišti ve Vídni převzala i červenokostelecký podnik. [1]
1885
Roku 1885 do podniku vstoupili synové zakladatele Heinrich a Otto a dcera Augusta (Leopold Abeles & synové). [1]
1841
Leopold Abeles (1816–1890), zástupce pražské firmy Schwab & Taussig, se usadil v Kostelci roku 1841. K domu čp. 183 přistavěl skladiště, šlichtovnu, sušárnu a mandl a záhy nato zřídil v další budově čp. 184 ruční tkalcovnu s regulatorními stavy, kterou od roku 1873 postupně vybavil padesáti parou poháněnými stavy mechanickými, prvními na Náchodsku, a vystavěl také kontinuální barevnu a bělírnu. Do konce století zde široký sortiment bavlněných látek vyrábělo 750 zaměstnanců na 715 stavech. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

3. 4. 2016
www.facebook.com Zdena Stonožka Svobodová
5. 4. 2015
www.facebook.com JF Photography

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

industrialnitopografie.cz [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.