Hotel U Hradu

Toto místo je známé už tehdejší zájezdní hospodou pro poutníky a tovaryše. V roce 1866, ve válce Pruska proti Rakousku zde byli ubytovaní rakouští důstojníci. V 1. pol. 19. století byl hostinec známý pod názvem U města Liberce (Bei Stadt Reichenberg). Scházeli se zde různé politické strany. V roce 1881 koupil hostinec Antonín Vysoký, podle nějž se hotel jmenoval. Přestavěl ho a “opatřil vší možnou elegancí a pohodlím moderních hotelů”. V zahradě bylo postaveno 12 obrazů s pohádkovými výjevy. V 80. letech 19. století se zde scházela skupina lidí, nazývaná „stůl pravdy“, která podporovala finančními dary chudé školní děti.

Restaurace byla vyhledávaná různými politickými stranami ke svým schůzím. Ta předvolební Realistické strany v roce 1900 se zapsala do historie města. Zúčastnil se jí zakladatel strany T. G. Masaryk, poslanec Říšské rady, se svým kolegou Z. Tobolkou. Vyvolat nepokoje přišli antisemité. Masarykův projev přerušovali urážkami, a i když se na jeho stranu postavili dělníci, schůze musela být přerušena. Budoucí prezident byl za svůj postoj k vraždě v Polné obviněn, že se spolčuje s Židy. Masarykovi a jeho kolegovi hrozil fyzický útok, proto byla schůze ukončena, a oba politici za pomoci svých příznivců opustili hostinec.

Roku 1901 převzal hostinec restauratér Josef Porš s nabídkou snídaní na vidličku, obědů, večeří i hostinských pokojů. Nabídku roku 1906 rozšířil Alois Liška o smíchovské pivo, Plzeňský Prazdroj, kulečník, výběr novin a dopravu na nádraží. Druhý politický incident se tu stal v roce 1927. Sešla se zde Národní obec fašistická v čele se svým zakladatelem generálem Radolou Gajdou. Přítomní boleslavští dělníci se neshodli s fašisty a Gajdu prohodili oknem v přízemí na ulici.

Ve 30. letech dům získala Emílie Čepeláková, která zde provozovala i kavárnu. To vše bylo pod názvem nejznámějšího majitele - Hotel Vysoký.