Křikavův pivovar

Pivovar sládka Josefa Křikavy, bývalého nájemce Loreckého pivovaru v Kutné Hoře, byl postaven v roce 1898. Plány vyhotovila firma Ringhoffer a stavba byla zadána místnímu staviteli Dlouhému. Moderní průmyslový podnik byl navržen na výrobu 30 000 hektolitrů piva; této kapacity ročního výstavu však nikdy pivovar nedosáhl. Jeho nejproduktivnějším obdobím byl konec dvacátých let 20. století, kdy vystavoval až 25 000 hektolitrů piva. Zakladatel pivovaru Josef Křikava (1839–1909) ve svém podniku sládkoval spolu se synem Vladimírem, a tak firma byla zapsána jako "J. Křikava a syn".

Od roku 1901 působil ve funkci sládka už jen Vladimír Křikava, a to až do své smrti v roce 1918. Podniku se ujali dědicové a na místo správce nastoupil Antonín Šembera, jenž se po sňatku s dcerou Vladimíra stal rovněž spolumajitelem rodinného pivovaru. Po roce 1920 pivovar řídila “rodinná společnost s ručením omezeným” držená manželkou Ludmilou, dcerou Ludmilou a jejím manželem Antonínem Šemberou a synem Ivanem Křikavou. Rodina vedla podnik nejen ke své spokojenosti, ale zejména všech pivařů. Zejména Antonín Šembera byl mužem na svém místě, vzdělaným odborníkem i obchodníkem. Pivo z “jeho” pivovaru bylo velmi ceněno, čepovalo se v mnoha restauracích a hospodách. Výrobky prodával pomocí smluvních distributorů a filiálních skladišť. V blízkosti pivovarského areálu, jak bylo tenkrát zvykem u majitelů továren, si Křikavovi postavili rodinnou vilu čp. 281.

Syn Ivan Křikava byl nacisty za války zatčen a jako člen odbojové organizace Obrana národa v roce 1942 popraven. Druhá světová válka a protektorát produkci pivovaru nesnížila, naopak. Roční výroba dokonce v roce 1944 kulminovala ve výši 23 127 hektolitrů piva. V prosinci 1948, ještě před znárodněním, byla příprava piva zastavena a poté byl podnik pod národní správou zrušen.

V roce 2024 je areál po citlivé rekonstrukci nově využíván původními majiteli, rodinou Šemberových. Vila po roce 1948 různými přestavbami ztratila architektonickou krásu. Byla zazděna veranda nad vstupním schodištěm, zmizela kuželková balustráda balkonu v prvním patře i krásná věžička. Vila byla využívána jako záchytná stanice, jesle či mateřská školka. V roce 2024 je v ní umístěna Střední škola gastronomie a hotelnictví