Zámek Horní Libchava
Jindřich z Vartenberka je považován za pravděpodobného zakladatele zámku, který byl údajně postaven v roce 1574. Výstavbu zámku měl také připomínat pamětní kámen umístěný v jednom pokoji v prvním patře zámku, na kterém má být uveden rok 1593. Kámen je ale nezvěstný.
V roce 1623 koupil panství Vilém Vratislav z Mitrovic, pozdější velkopřevor maltézského řádu, kterému zámek patřil od r. 1653. Řádovou komendou zůstala Libchava až do vzniku československého státu. Zámek byl vybaven skvostným nábytkem. Zejména rytířský sál, kde byly památky ze Svaté země a Malty - působiště rytířů. Vedle zámku byl vyhrazen útulek pro chudé a nemocné, o které se dle poslání řádu komenda starala. Za první pozemkové reformy řád panství prodal. Památky a obrazy související s maltézskými rytíři byly převezeny do Prahy do Velkopřevorského paláce.
V roce 1930 zbytkový statek o rozloze přes 700 ha i se zámkem koupil agrárnický senátor Josef Vraný. Na zámku byly zahájeny rozsáhlé stavební úpravy, jejichž většinu prováděl českolipský stavitel architekt Josef Uhlíř. Senátor Josef Vraný zemřel v r. 1937 v Monte Carlo (zastřelil se před kasinem) a byl převezen do Horní Libchavy, kde byl s velkou pompou 7. dubna pohřben.
Za okupace převzala zámek počátkem r. 1939 organizace Sächsische Bauernsiedlung a zřídila zde ubytovny pro Říšskou pracovní službu. Od r. 1943 až do osvobození patřil zámek k hospodářství SS, zvanému Malta.
Po skončení druhé světové války byl statek a zámek jako německý majetek zkonfiskován a převzat do správy Státních statků a lesů. V roce 1964 získala objekt Československá lidová armáda a využívala jej až do roku 2003 ke skladovacím účelům. Zchátralý zámek se poté dostal do majetku obce Horní Libchava.
V roce 2010 zámek zakoupil cestovatel a dobrodruh Oldřich Kilián, který se snažil o velmi náročnou obnovu. Od roku 2018 se na zámku pořádají pravidelně každý měsíc akce pro veřejnost.
V roce 2025 je zámek nabízen na prodej.
