Selský dům Petera Eiselta
Předchůdce dnešního domu č 23 vznikl na počátku 18. století, původně byl malým řemeslnickým domkem, který zde po roce 1708 koupil Christoph Weyckelt. Po jeho smrti vdova Elisabeth dům prodala. V roce 1748 ho koupil Daniel Zimmer pro sebe, manželku Judithu a své potomky. V roce 1763 domek opět změnil majitele. Koupil ho Ferdinand Müller, tkalcovský mistr a zeť Judithy Zimmerin. Příslušenstvím domu byl 1 stůl, 2 stoličky, 1 kamnovec, 1 roura a 1 vidle k topeništi.
V roce 1805 domek za 200 zlatých koupil od Ferdinanda Müllera Franz Eiselt, hostinský z č.p. 96 na náměstí. Příslušenstvím domku byl tentokrát jen stůl a police na hrnce. Proč bohatý majitel hostince kupoval tento drobný domek? Důležitou souvislost této transakce objasňuje jiná smlouva. Ve stejném roce o měsíc dříve Franz Eiselt prodal svůj hostinec č.p. 96 synu Johannovi. Hostinec stojící na náměstí, k němuž patřily stáje, masný krám, stodola a četné polnosti s loukami, pastvinami a lesy, měl cenu 3000 zlatých. Franz Eiselt měl ale kromě syna Johanna, jemuž prodal hostinec na náměstí ještě syna Petera, plátenického mistra. Právě pro něj kupoval tento domek. V roce 1806 mu nově přestavěný dům prodal, a to i s pozemky, které už předtím oddělil od hostince č.p. 96 a nebyly předmětem prodeje synu Johannovi. Dům se tím rázem dostat z domkářské kategorie do kategorie selské.
Po roce 1856 usedlost několikrát změnila majitele, nejdříve ji koupil Adolph Rutha, v roce 1870 ji koupili Karl a Anna Zimmerovi a už v roce 1876 usedlost koupil Wenzl Klaus. Rodina Klausova zde hospodařila až do konce 2 sv. války. Pro zajímavost, při sčítání lidu z roku 1921 je jako majitel uveden Karl Klaus, nar. 1871, rolník, který v domě žil s manželkou Annou (1879) pocházející z Kundratic a devíti dětmi.
Po skončení 2. světové války byla usedlost podle dekretu č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku zkonfiskována. V pozemkové knize však není zaznamenáno, kde se stal jejím novým majitelem.
