Zámek Konojedy
Dějiny zdejšího „nového“ zámku se začínají psát v roce 1712 po sňatku dcery F.A. Šporka Anny Kateřiny s Františkem Karlem Sweertsem, který rozšířil své jméno a znak o jméno a znak Šporků. Byl velký milovník věd a umění a příznivec konojedského panství. Roku 1746 zde založil jako poděkování za uzdravení jediného syna servitský klášter pro 26 mnichů.
Klášter byl v roce 1786 zrušen Josefem II. a Sweerts-Špork klášter přeměnili na zámek. Během let 1802 až 1819 se zde vystřídali tři majitelé a roku 1819 kupuje zámek ve veřejné dražbě bývalý úštěcký lékárník Ignác Miller za 178 000 zlatých a věnuje ho jeho dceři. Po smrti dcery Ignáce Millera r. 1882 držel panství Josef Mayer, od něhož kupují zámek Delhaesové, jež ho vlastní až do roku 1945, kdy jim byl zámek zkonfiskován.
Poté do roku 1995 sloužil jako tzv. uloženkový vojenský sklad, což se na něm neblaze projevilo. Ještě v roce 2006 měl propadlé střechy, prasklé zdi, kterými bylo vidět ven, ze stěn tekla voda, všude byla plíseň. Veškeré dřevěné podlahy byly na likvidaci, dřevo bylo napadené dřevomorkou.
V roce 2007 ale ruinu zámku koupil podnikatel Vladimír Přibyl a pustil se do její rekonstrukce. V zachraňování historických objektů není žádný nováček. Už v roce 1993 koupil a zrekonstruoval konvikt v pražské Bartolomějské ulici. První přišla na řadu oprava střechy, práce trvaly téměř pět let. „Střecha má rozlohu dvou fotbalových hřišť a je na ní 22 kamionů střešních tašek,“ vysvětluje náročnost oprav majitel. Po střeše došlo na výměnu oken a na novou fasádu. Až zhruba v roce 2018 se dostali z fáze zachraňování, kdy pořád hrozilo, že někde něco spadne. Financování probíhá hlavně z vlastních prostředků, ale využívá i různých dotačních titulů a kombinaci všech možných zdrojů, které se dají sehnat.

