Lázně Velká Roudka (Exteriér)

Lázně Velká Roudka

Stručné info

Lázně v Jihomoravském kraji založil v roce 1839 majitel borotínského statku. V roce 1936 lázně koupil v dražbě pan Vladimír Fišnar, který v Brně vlastnil restauraci a veškerý výtěžek z pohostinství použil k zvelebení lázní za níž jezdili v 19. století i obyvatelé Vídně.

Po roce 1948 byl na základě falešného obvinění pan Fišnar zatčen a bez soudu umístěn do tábora nucených prací. V nevhodném prostředí onemocněl. Až na základě stížností manželky byl propuštěn, ale s podlomeným zdravím a s depresemi z nepravdivého obvinění. Lázně mu byly znárodněny a přejmenovány na "Rudý Prapor". Ve svých lázních potom pracoval jako údržbář za nepatrný plat. Později dostali manželé výpověď ze zaměstnání i z bytu a museli se i s matkou paní Fišnarové přestěhovat do garsonky v Brně. Sliby o zajištění odpovídajícího bytu a zaměstnání nebyly nikdy splněny. Na žádost dědiců byly v roce 1991 v restituci lázně vráceny, ovšem ve značně zdevastovaném stavu. Původní majitelé se odškodnění nedočkali. Pan Fišnar zemřel na infarkt roku 1973 a do konce života se nedokázal smířit se zabavením majetku, který celý život budoval. Jeho manželka pracovala po různých hostincích v Brně. Zemřela po těžké nemoci v Brně roku 1984.

V roce 2016 areál koupil nový majitel, podnikatel Jakub Hemerka. Ten chce místo zvelebit a vrátit mu původní lesk. Investice je ale nad čistě jeho možnosti. A tak hledá partnera, který by majetkově vstoupil do lázeňské firmy a pomohl s obnovou lázní. Nikdo ale do firmy do roku 2024 nevstoupil, a projekt tak zatím leží u ledu. 

🏚️ Objekt chátrá
Adresa
Velká Roudka 34, 679 63 Velké Opatovice - Velká Roudka
Rok stavby
1839
Galerie
Lázně Velká Roudka (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Lázně Velká Roudka (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Lázně Velká Roudka (Exteriér)
Lázně Velká Roudka (Exteriér)
Lázně Velká Roudka (Exteriér)
Lázně Velká Roudka (Exteriér)
Lázně Velká Roudka (Exteriér)
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info

Jakub Hemerka vede brněnskou firmu Ardecon specializující se na účetnictví a poradenství ve finanční oblasti. Zároveň se byznysově angažuje v kožedělném průmyslu, je totiž finančním ředitelem a spolumajitelem společnosti Karo Leather. Celkovou investici do obnovy areálu na více než třech hektarech odhadoval před pár lety na 340 milionů korun. Suma zahrnovala výstavbu komplexu s lázeňskou částí, která by nabídla vnitřní a venkovní bazény, privátní wellness, saunový svět i relaxační prostory. Dále návrh počítal s restaurací pro 120 lidí a hotelem s plánovanou kapacitou 80 dvoulůžkových pokojů.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2024
Podle jeho plánů se mělo v roce 2023 stavět a v roce 2024 být hotovo. Jakub Hemerka vede brněnskou firmu Ardecon specializující se na účetnictví a poradenství ve finanční oblasti. Zároveň se byznysově angažuje v kožedělném průmyslu, je totiž finančním ředitelem a spolumajitelem společnosti Karo Leather. Celkovou investici do obnovy areálu na více než třech hektarech odhadoval před pár lety na 340 milionů korun. Suma zahrnovala výstavbu komplexu s lázeňskou částí, která by nabídla vnitřní a venkovní bazény, privátní wellness, saunový svět i relaxační prostory. Dále návrh počítal s restaurací pro 120 lidí a hotelem s plánovanou kapacitou 80 dvoulůžkových pokojů. V roce 2024 je ale projekt zatím u ledu. V uplynulých letech se maximálně soustředil na své hlavní podnikání, kde mimo jiné budovali nový výrobní závod, tudíž projekt lázní je dočasně zakonzervovaný a do poloviny roku 2025 k posunu nedojde. [3]
2016
Areál bývalých lázní byl prodán novému majiteli. Ten chce dané místo zvelebit a vrátit mu původní lesk. [1]
1991
Na žádost dědiců, syna Vladimíra a dcery Olgy, bylo v restituci rekreační středisko vráceno, ovšem ve značně zdevastovaném stavu bez veškerého zařízení, které zanechali původní majitelé. Chybělo vybavení kuchyně, jídelny, pokojů, kotle, topení, zimostroj, klavír, ložní prádlo, ubrusy atd. Kromě toho byly vytrhané podlahy, chyběly dveře, okna a postupně bylo ukradeno i oplechování střechy. Od té doby objekt chátrá a bylo by třeba, kdyby tento klidný kout uprostřed přírody našel schopného podnikatele, který by ho vrátil opět tam, kam dozajista patří. Původní majitelé se odškodnění nedočkali. Pan Fišnar zemřel na infarkt roku 1973 a do konce života se nedokázal smířit se zabavením majetku, který celý život budoval. Jeho manželka pracovala po různých hostincích v Brně. Zemřela po těžké nemoci v Brně roku 1984. [1]
1960
11. dubna dostali oba manželé výpověď ze zaměstnání i z bytu a museli se přestěhovat do 1 pokojového bytu bez příslušenství do Brna i s matkou paní Fišnarové. Sliby o zajištění odpovídajícího bytu a zaměstnání nebyly nikdy splněny. V této době areál vystřídal několik majitelů z řad podniků nebo jejich organizací Revolučního odborového hnutí (ROH) z Brněnska a postupně chátral. Některé budovy byly zlikvidovány bez demoličního výměru. [1]
1959
24. února obdrželi manželé Fišnarovi výměr MVO o znárodnění rekreačního objektu Doubravka a předání nabyvateli ZKL n.p. Brno Líšeň a přejmenování na "Rudý Prapor". [1]
1950
Na základě stížnosti manželky byla záležitost znovu projednána komisí v Moravské Třebové a v srpnu byl pan Fišnar propuštěn z tábora s podlomeným zdravím a s depresemi z nepravdivého obvinění. V rekreačním středisku, které měla v nájmu ÚRO pracoval potom ve vlastním podniku jako údržbář a manželka jako správcová za nepatrný plat. [1]
1949
Na základě falešného obvinění byl pan Fišnar 19. listopadu v 5 hodin ráno zatčen příslušníky VB a odvezen k výslechu do Moravské Třebové a bez soudu byl umístěn do tábora nucených prací v Hodoníně u Kunštátu. V nevhodném prostředí onemocněl krční TBC a musel být převezen do nemocnice U sv. Anny v Brně. [1]
1945
Po válce byly lázně pronajaty ÚRO Praha k rekreaci pracujících. [1]
1938
Během války lázně zabrala německá armáda jako rekreační, ozdravné a výcvikové středisko. [1]
1936
Zchátralé lázně koupil v dražbě pan Vladimír Fišnar. V Brně vlastnil restauraci a veškerý výtěžek z pohostinství použil k zvelebení rekreačního objektu. Klienty rekreace se staly rodiny většinou z Brna, Olomouce a Prostějova. V provozu byla hlavní budova s lokálem, jídelnou, kuchyní a s pokojíky přistavěnými v prvním patře, ubytovna se 14. pokoji, 3 menší budovy pro personál, kuželna, herna a vannové lázně s pramenem František. [1]
1839
Majitel borotínského statku založil ve Velké Roudce klimatické lázně s pitnou a balneo léčbou. Areál začínají navštěvovat pacienti zejména s chronickými záněty průdušek, plicními a střevnímu problémy či různými druhy kožních a revmatických onemocnění. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

26. 2. 2015
www.rajce.idnes.cz Události v regionech fasterbook1- Ožívají lázně Velká Roudka
8. 3. 2014
www.rajce.idnes.cz klobouk17

Facebook

16. 2. 2025

Další odkazy

laznevelkaroudka.mypage.cz [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.