Hostinec Velká hospoda

Klášter servitů na Bílé hoře v Praze s kaplí svatého Martina je nedokončený projekt výstavby kláštera servitů na Bílé Hoře, z něhož se dochoval jen objekt pozdější Velké hospody. Výstavba kláštera řádu servitů a budoucího mariánského kostela na počest vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé hoře byla slavnostně zahájena položením základního kamene 25. dubna 1628, tedy ještě v době třicetileté války.

Nedlouho poté, v roce 1631, však byla výstavba zastavena. Důvodem byla jednak častá tažení vojenských skupin těmito místy a nakonec obsazení Prahy saskými vojsky. Dalším neméně podstatným důvodem byl nedostatek vodních zdrojů na bělohorské plošině. Řád se rozhodl přemístit do nového kláštera při kostele sv. Michala na Staré Město pražské, kde se usídlil a bělohorský pozemek byl prodán. 

Koupil jej Maxmilián Valentin, hrabě Martinic. Ten zde nejdříve vybudoval v letech 1673-89 špitál. Patrně současně se špitálem došlo k úpravě někdejšího rozestavěného konventu na zájezdní hospodu (tzv. Velká hospoda).

Patrně do roku 1862 byl zdejší špitál zrušen. Během komunismu tady bylo jedno ze sídel Mezinárodní organizace novinářů a v nižší budově byla skvělá argentinská restaurace Pampa, kam se jezdilo z celé Prahy na výborné bifteky.

Restaurace po revoluci zmizela a objekt zeje prázdnotou. Je ve vlastnictví čtyř spolumajitelů, kterým byl nejspíše vrácen po roce 1989 a ti se nyní zatím nedomluvili, jak s objektem naložit. Od roku 2021 je majitelem společnost Bílá Hora Real Estate s.r.o., kde je akcionářem Pavel Šilhánek, který vlastní stavební firmu, která na trhu působí již od roku 1990.