Hrobka Johanna Fitze

Johann Fitz byl ve své době nejvýznamnějším rokycanským podnikatelem, managerem a velkoprůmyslníkem. Významný podnikatel, aktivní rovněž v kaolínové těžbě. 

Impulzem k vybudování hrobky byla patrně smrt jeho jediného syna Huga, který náhle v Mirošově podlehl zánětu pobřišnice dne 26. 1. 1900 ve věku pouhých 38 let. Hrobka byla vybudována ještě v témže roce ve stylu vídeňské secese.

Po roce 1948 se dostala do havarijního stavu. Město Rokycany ji ale v roce 2011 zachránilo před zkázou. V letech 2011 — 2012 provedlo město Rokycany její celkovou rekonstrukci, včetně zdobeného interiéru a obnovy mramorových nápisových desek.

---

Johann Fitz (3.července 1834, Moravský Beroun - 28.února 1906, Vídeň) se narodil do německé rodiny. Otec Kašpar Fitz pracoval jako důlní mistr a syn Johann společně se svým bratrem pokračovali v jeho odborné dráze. Po odborných studiích na Hornických akademiích v Bánské Štiavnici a Příbrami začal pracovat na Ostravsku - na rudných dolech svobodného pána Kleina na Moravě. V prvních letech své praxe působil na dolech v Ostravě a později pracoval jako hormistr v Padochově na Moravě.

Později byl jmenován báňským ředitelem Mirošovského kamenouhelného těžařstva. Byl iniciátorem a realizátorem v podstatě všech počinů společnosti. Pod jeho vedením dolovalo těžařstvo v Mirošově dlouhých šestatřicet let. Společnost tu v té době vlastnila veškeré doly, koksovny v Mirošově a Rokycanech, uhelnou dráhu Rokycany - Mirošov, zdejší panství, reprezentativní dům ředitelství, později Fitzovu vilu v Rokycanech a mnoho dalších nemovitostí v okolí. Od roku 1897 patřil této společnosti také důl Viktorie v Libušině na Kladensku, jehož byl J. Fitz zakladatelem a který byl největším uhelným dolem celé c. k. monarchie, a rovněž svatoňovické panství s perspektivními zásobami černého uhlí.

J. Fitz žil v Rokycanech, v domě čp. 64/I, kde později dlouhá léta sídlila okresní vojenská správa.

Fitzovy kaolínky v Horní Bříze dodávaly ve velkém dlažbu i do Vídně, kde byly použity v kasárnách, na nádražích či v nově budovaných stanicích městské dráhy.

Dne 21. 10. 1902 zemřela Mathylda Fitzová, manželka Johanna Fitze, také ona byla pohřbena do rokycanské hrobky.

Johann Fitz zůstal sám (3 dospělé dcery již byly provdané), předal své funkce a uchýlil se do Vídně. Zde také na komplikace po těžké operaci (zánět plic) zemřel ve čtvrtek 1. 3. 1906. Poslední rozloučení proběhlo ve Vídni. V neděli 4. 3. byly Fitzovy ostatky přivezeny v 15:30 vlakem do Rokycan a ještě tentýž den se konal velkolepý pohřeb. Toho se zúčastnilo množství lidí, zástupci všech místních úřadů, vedení okolních báňských úřadů, představitelé městské i okresní samosprávy, obchodní komory, vojska, ale i zaměstnanci z Fitzových podniků. Pohřeb celebroval zdejší děkan Eduard Raus.