Vodní hrad Budyně nad Ohří

Původně dřevěný hrad byl majetkem českých panovníků. Počátkem 13. století jej přestavěl král Přemysl Otakar I. z kamene v gotickém slohu. Jan Lucemburský prodal budyňský Vodní hrad Zajícům z Hazmburka. Za jejich vlády na Budyni doznal hrad i celé panství největšího rozvoje.

Vodní hrad byl v majetku Zajíců z Hazmburka až do r. 1613, kdy ho byli nuceni prodat rodině Šternberků. Posledním šlechtickým majitelem se stala rodina Herbersteinů, kteří provedli zásadní rekonstrukci v letech 1900 - 1913.

R. 1946 se stal Vodní hrad majetkem města Budyně nad Ohří a do současné podoby byl rekonstruován od roku 1975 a rekonstrukce  okolních hradeb byla zahájena v devadesátých letech 20. století. Po uplatněném restitučním nároku rodinou Herbersteinů byl soudem definitivně přiznán Vodní hrad 27. září 1994 do vlastnictví města.  

Ve dvacátých letech 20. stol. bylo založeno v prostorách hradu muzeum. Vedle původních vystavovaných předmětů se zde objevila i velice zajímavá ukázka alchymistické dílny a laboratoře, umístěné v autentických prostorách, kde se v době vlády Rudolfa II. alchymie provozovala. Toto nejslavnější období vlády rodu Zajíců z Hazmburka skončilo až úplným majetkovým úpadkem tohoto rodu a je velice pravděpodobné, že k tomu přispělo právě pěstování alchymie.