Restaurace Klamovka (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 22.8.2024

Restaurace Klamovka

Stručné info

Své dnešní jméno nese Klamovka asi od roku 1757, kdy pozemky od významného vinaře a poddaného jezuitské koleje Ondřeje Krumpholze odkoupila hraběcí rodina Clam-Galasů, kteří si zde postavili pohodlný pozdně barokní zámeček. Klamovka je také místem posledního šlechtického souboje v Čechách. Odehrál se 6.5.1876 ve dvě hodiny odpoledne mezi knížetem Vilémem Auerspergem a Leopoldem Kolovratem. Po několikerém selhání zbraní a minutí byl Auersperg zasažen do břicha, následkem čehož následujícího dne zemřel.

V roce 1895 koupil Klamovku košířský starosta Matěj Hlaváček. Provedl rozsáhlé sadové úpravy, otevřel zde výletní zahradní restauraci a bývalý zámeček přestavěl na tančírnu s velkým parketem. Vybudoval vlastní elektrickou dráhu vedoucí hlavní košířskou třídou od Zámečnice přes Klamovku na Smíchov k Andělu. Návštěvy Klamovky se vžívaly pomalu a projekt se nevyplácel. V dluzích se topící Hlaváček spáchal už 6. října 1897 sebevraždu. Dědicové v roce 1900 prodali dráhu i vozy Elektrickým podnikům za 150 000 zlatých. Za Hlaváčkova syna se z místa stal oblíbený cíl Pražanů a toto místo si zvolil pro provozování svého putovního kinematografu roku 1904 i Dismas Šambor, známý spíše jako Viktor Ponrepo.

Po 1. světové válce byla Klamovka v neutěšeném stavu. Restaurační budova i okolí byly dosti zanedbány. V letech 1924 – 26 na části pozemků Klamovky byly vystavěny rodinné domky. Ve 30. letech obec odkoupila objekt restaurace, který v té době patřil řádu Milosrdných Bratří, a přestavěla ho na sokolovnu s letním cvičištěm a moderními krytými tenisovými kurty. Také okolní prostředí bylo upraveno.

Při bývalé sokolovně byla později opět otevřena restaurace, lépe řečeno hospoda, která se stala v 70. a 80. letech neoficiálním centrem undergroundové kultury a disentu. Scházeli se tu literáti, hudebníci, výtvarníci, filosofové, budoucí politici i obyčejné máničky. Tomuto období se věnuje dokumentátrní film ČT z roku 1997 Klamovka.

Po roce 2003 byla hospoda Klamovka v neutěšeném stavu. Restaurace i zahrádka byly dosti zanedbány. Provozovatel f. PRAGUE HOTELS ve spolupráci s TJ Sokol Praha Košíře v roce 2004 restauraci i zahrádku zrekonstruovala podle návrhu designerky M. A. Henriety Nezpěvákové v duchu „moderní české čtyřky“, obnovila provoz kuchyně a díky podiu umístěnému uvnitř sálu restaurace, vytvořila možnost pro vystupování hudebníků, umělců, sportovců a nadšenců všeho druhu.

📅 Akce 🍴 Restaurace - vím, kde jím ❤️ Zachráněné domy
Adresa
Klamovka 2051, 15000 Praha 5 - Smíchov
Rok stavby
1757
Galerie
Restaurace Klamovka (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 22.8.2024
Restaurace Klamovka (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 22.8.2024
Restaurace Klamovka - Košířská madona (Ostatní)
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info

Symbolem hospody Klamovka byla i tzv. „Košířská madona“, kolorovaná fotografie, která visela v předsálí před výčepem. Jejím autorem je fotograf Fred Kramer (1913 -1994). Vznikla v 60.letech jako reklamní snímek pro jakési exotické končiny. Modelkou byla neznámá „panička jménem Dana“ a ta drapérie, která ji halí, byla jen špendlena a stále hrozilo, že během focení dámě spadne. Fotografie byla odcizena na Kramerově výstavě a objevena hostinským Karlem Širmerem v košířské kuželkárně a poté vystavena na Klamovce. Kramer svou fotografii objevil až když se stala logem časopisu Revolver Revue. Na autorská práva si nárok nečinil s poukazem, že vlhkost, plíseň a čas snímek dotvořily, takže je to spíš objekt, který má za základ jeho foto. Košířská madona přežila požár Klamovky v roce 1988, všetečným rukám neznámého zloděje však neunikla. Po roce 1995 visí tedy na Klamovce už jen její kopie.

Subjekty

Rod Clam-Gallas (Vlastník) Rod Clam-Gallas - Vlastník

Časová osa

2003
Po roce 2003 byla hospoda Klamovka v neutěšeném stavu. Restaurace i zahrádka byly dosti zanedbány. Provozovatel f. PRAGUE HOTELS ve spolupráci s TJ Sokol Praha Košíře v roce 2004 restauraci i zahrádku zrekonstruovala podle návrhu designerky M. A. Henriety Nezpěvákové v duchu „moderní české čtyřky“, obnovila provoz kuchyně a díky podiu umístěnému uvnitř sálu restaurace, vytvořila možnost pro vystupování hudebníků, umělců, sportovců a nadšenců všeho druhu. [1]
1970
Při bývalé sokolovně byla později opět otevřena restaurace, lépe řečeno hospoda, která se stala v 70. a 80. letech neoficiálním centrem undergroundové kultury a disentu. Scházeli se tu literáti, hudebníci, výtvarníci, filosofové, budoucí politici i obyčejné máničky. Tomuto období se věnuje dokumentátrní film ČT z roku 1997 Klamovka. [1]
1918
Po 1. světové válce byla Klamovka v neutěšeném stavu. Restaurační budova i okolí byly dosti zanedbány. V letech 1924 – 26 na části pozemků Klamovky byly vystavěny rodinné domky. Ve 30. letech obec odkoupila objekt restaurace, který v té době patřil řádu Milosrdných Bratří, a přestavěla ho na sokolovnu s letním cvičištěm a moderními krytými tenisovými kurty. Také okolní prostředí bylo upraveno. [1]
1900
V roce 1895 koupil Klamovku košířský starosta Matěj Hlaváček. Provedl rozsáhlé sadové úpravy, otevřel zde výletní zahradní restauraci a bývalý zámeček přestavěl na tančírnu s velkým parketem. Vybudoval vlastní elektrickou dráhu vedoucí hlavní košířskou třídou od Zámečnice přes Klamovku na Smíchov k Andělu. Návštěvy Klamovky se vžívaly pomalu a projekt se nevyplácel. V dluzích se topící Hlaváček spáchal už 6. října 1897 sebevraždu. Dědicové v roce 1900 prodali dráhu i vozy Elektrickým podnikům za 150 000 zlatých. Za Hlaváčkova syna se z místa stal oblíbený cíl Pražanů a toto místo si zvolil pro provozování svého putovního kinematografu roku 1904 i Dismas Šambor, známý spíše jako Viktor Ponrepo. [1]
1757
Své dnešní jméno nese Klamovka asi od roku 1757, kdy pozemky od významného vinaře a poddaného jezuitské koleje Ondřeje Krumpholze odkoupila hraběcí rodina Clam-Galasů, kteří si zde postavili pohodlný pozdně barokní zámeček. Klamovka je také místem posledního šlechtického souboje v Čechách. Odehrál se 6.5.1876 ve dvě hodiny odpoledne mezi knížetem Vilémem Auerspergem a Leopoldem Kolovratem. Po několikerém selhání zbraní a minutí byl Auersperg zasažen do břicha, následkem čehož následujícího dne zemřel. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

zahradnirestaurace.cz [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.