Zřícenina hradu Starý Jičín
Hrad vznikl zřejmě na přelomu 12. a 13. století. Původně sloužil jako strážný hrad, střežící obchodní cestu do Polska. Prvním známým majitelem hradu byl německý šlechtic Arnold z Hückeswagenu, jenž krom Starého Jičína vlastnil i nedaleké hrady Šostýn a Hukvaldy, který Starý Jičín získal kolem roku 1230. Dalšími majiteli byli například Páni z Pňovic, kteří drželi Starý Jičín až do počátku 14. století. Za jejich vlády došlo pravděpodobně ke vzniku Nového Jičína, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1313. Dalšími byli Páni z Kravař.
V roce 1500 se majitelem hradu stal rod ze Žerotína. Zřejmě nejvýznamnějším majitelem z rodu Žerotínů byl Karel mladší ze Žerotína. Panství převzal v roce 1557. Na hradě nechal zbudovat renesanční palác.
V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.
V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín. Obec Starý Jičín nadále pokračuje v rekonstrukci hradních zdí za finančního přispění z Ministerstva kultury v programu Záchrana kulturních památek.
