Chata Velký Javorník
O stavbu první turistické chaty na vrcholu Velkého Javorníku se v roce 1897 zasloužil biskup Theodor Kohn, leč chata v roce 1915 vyhořela. V roce 1931 zakoupil spolek Pohorská jednota Radhošť pozemek, kde byla v září 1934 zahájena stavba nové chaty. Ta byla postavena podle návrhu architekta Aleše Parmy a otevření se dočkala v srpnu 1935 pod názvem „Benjamínek“. Chata byla postavena téměř ve svépomoci. František Steklík, který byl výborem pověřen dohledem nad stavbou, každý den před zahájením práce ve své firmě pěšky navštívil stavbu a zorganizoval vše potřebné.
V období 2. světové války chatu provozoval farmář Doležel, který tam poskytoval útočiště příslušníkům odbojového hnutí skrývajícím se před gestapem a sloužil jako opěrný bod pro partyzánské jednotky. V ilegalitě tu žil například knihkupec Landgraf nebo hoteliér Frank, oba z Hodonína, kteří při zatýkaní gestapem utekli do Beskyd. Z Javorníku bylo vedení Pohorské jednoty Radhošť po celou válku spolehlivě informováno o dění ve světě, protože poslech rozhlasu byl plynulý i přes odebrání přijímačů. Od samého počátku existence chaty na Javorníku byla u Jana Paprskáře poštovna. Doležel chodil přesně každou středu a pátek dolů a tak se vzájemně doplňovali o stavu věcí v městě a stavu věcí ve světě a na Javorníku. Také generál Braun měl několik srazů na Javorníku s dalšími vojenskými činiteli. Od roku 1943 přechody partyzánů byly častější a zastávky v chatě samozřejmější. Konečně místní skupina měla tam hlavní opěrný bod. Po skončení války byl spolek v roce 1950 rozpuštěn a jeho majetek přešel na podnik Československé hotely v Ostravě.
Spolek po obnově v roce 1990 chatu převzal, zrekonstruoval ji a obnovil pro turistický ruch.
