Zámek Pňovany

V době pobělohorské se mezi majiteli Pňovan vystřídali páni z Klenové, Schirndingárové ze Schirndingu či Perglarové z Perglasu, kteří zde kolem poloviny 18. století zřejmě postavili jednoduchý dvoupatrový zámek. Zda na místě zámku existovalo starší feudální sídlo, není známo. Budova svou podobu v následujícím období již nezměnila. Už během 19. století přestala být obývána šlechtou a jejím posledním soukromým majitelem před poválečným znárodněním se stal Ing. Pavel Macenauer (1901–1955), známý český tenista a prvorepublikový reprezentant ČSR v Davisově poháru.

V lednu 1951 byl zabavený pňovanský zámek předán československým státním statkům, které o deset let později přišly se záměrem jeho adaptace na byty. Roku 1958, resp. 1964 byl zámek prohlášen za kulturní památku, v roce 1975 byla obnovena zámecká vížka. Výrazným a bohužel v podstatě nevratným zásahem do podoby zámeckého areálu pak byla o rok později proměna velké části přilehlého parku ve fotbalové hřiště.

Po roce 1989 státní statky zámek vyklidily a jeho novou majitelkou se po restitučním řízení stala paní Hana Vykypělová, dědička předválečných majitelů. V roce 2001 jej nabídla k prodeji a areál posléze koupil italský podnikatel Mauro Piccinini, majitel celé řady českých zámků (Postoloprty, Cítoliby, Chotýšany aj.). Do zámku se nijak neinvestovalo, zůstával prázdný a uzavřený. V roce 2016 jsou v přízemí zámku vidět zdemolované místnosti, patro je poměrně zachovalejší - asi kanceláře. Malý přírodně krajinářský kompozičně nevýrazný park nedochován již v původní podobě, zpustlý. Památkově chráněna je pouze východní část, která slouží jako zahrada MŠ. Zbývající část parku (bez památkové ochrany) se rozkládá jihozápadně od zámku. Tento prostor je porostlý náletovou vegetací, neudržovaný, s pozůstatky štěrkovaných cest s obrubníky, prorostlých travou.

Teprve v červenci 2020 získala zdevastovaný objekt do svého vlastnictví obec Pňovany, která momentálně připravuje rekonstrukci a zvažuje možnosti jeho budoucího využití.