Občanská záložna Poděbrady
Novorenesanční budova postavená v letech 1897–1898 podle projektu architekta Karla Huga Kepky. Součástí budovy je reprezentativní sál, který byl dlouho centrem místního společenského života. Stavbu provedla firma místního stavitele Josefa Dršaty. Velký sál s galerií v prvním patře byl ve své době největším společenským prostorem města. Prostory sálu využívaly místní spolky, veřejná knihovna a do roku 1903 byla též prvním sídlem místního muzea. Prostory záložny využíval jako svou domovskou scénu i divadelní spolek Tyl a po požáru Jiříkova divadla zde v letech 1937–1942 hrál i divadelní spolek Jiří. Do roku 1934 v přízemí záložny sídlila pošta a telegrafní úřad. Po jejím přesunu do nové budovy prošly tyto prostory funkcionalistickou úpravou pro potřeby záložny a zároveň zde byla otevřena Šramotova restaurace.
Po dobu ČSSR budovu provozovala Československá státní spořitelna a později národní podnik Restaurace a jídelny, který reprezentativní prostory upravil na lidovou jídelnu a bufet. Kvalitní interiér musel postupně ustoupit laciným materiálům (umakart apod.). Ve společenském sále se i nadále konaly taneční, plesy či rockové koncerty. Od nedokončené rekonstrukce z poloviny osmdesátých let 20. století je část budovy prázdná.
V době kolem sametové revoluce v přízemí fungoval lokál zvaný „Afrika“ a v podzemí vinárna zvaná „Hrobeček“. V 90. letech se záložna stala pobočkou Union banky, zkrachovalé roku 2003. Roku 2004 záložnu v dražbě za 24,1 milionů korun koupili dva vietnamští podnikatelé. V přízemí byla otevřena asijská tržnice. Po několika letech mezi majiteli vypukl spor, jak s budovou dále naložit, přičemž ani jeden nechtěl odkoupit podíl toho druhého. Jiného kupce nenašli, přestože město roku 2011 za dům neúspěšně nabídlo 21 milionů korun. Roku 2012 proběhla oprava fasády (další oprava následovala roku 2016). Roku 2015 majitel (vlastnické spory rozhodl soud) nabídl záložnu městu za 30,35 milionů korun. To nabídku odmítlo kvůli přemrštěné ceně.
