Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 14.11.2020

Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa

Stručné info

Dvůr byl založen v době barokní, zřejmě někdy v polovině 18. století. Barokní výstavba dvora zřejmě souvisela s další výstavbou dvorů na lichtenštejnském panství Uhříněves - Škvorec. Obdobné uspořádání zde měly například dvory Netluky a Zděbrady. Dvůr je významným dokladem historického vývoje místa.

Vila ve dvoře vznikla ve 30. letech 20. století jako unikátní typ venkovské vily při hospodářském dvoře. Jejím majitelem byl významný advokát Adolf Krýsa, který pracoval na Pražském hradě pro prezidenta Edvarda Beneše. V Květnici díky němu vznikl reprezentativní objekt v duchu tehdejší moderny.

Před sametovou revolucí se sice obou objektů dotkly nevhodné stavební zásahy, nicméně podle historiků a znalců architektury to mohlo být v rámci citlivé rekonstrukce napraveno tak, aby si budovy zachovaly svůj vesnický ráz. Kolem budov pak mohlo vzniknout náměstíčko, které by se stalo středobodem obce.

V roce 2009 ale vznikl záměr investora Fadesa Česko s.r.o. s názvem „Centrum získá novou tvář“, kde developer postaví 14 „menších bytových domů“ místo stávajících budov statku. Proti této nevyvážené objemové výstavbě se zejména z hlediska dopravního zatížení vyslovily také obce Sibřina, Koloděje, ale i občanská sdružení z okolních obcí. NPÚ se k záměru vyjádřil, že při přestavbě dvora musí být zachovány hodnotné části dvora. Jde o dochované hospodářské barokní nebo klasicistní křídlo dvora a o obytnou vilu. 

Dvůr je v roce 2020 dlouhodobě prázdný a chátrající. Iniciátoři petice pro zachování zdejšího dvora tvrdí, že obec prošla od roku 2000 nekoncepční a nekontrolovatelnou výstavbou rodinných domů, kdy docházelo k účelovým změnám územního plánu. Během 20 let v obci přibylo přes dva tisíce obyvatel, občanská vybavenost a technická infrastruktura se však nezměnila. V březnu 2022 vyhořela památka, kterou se místní snažili zachránit před zbouráním. Shořel původní ovčín. 

🏚️ Objekt chátrá
Adresa
Na Ladech 54, 250 84 Květnice
Rok stavby
1750
Galerie
Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 14.11.2020
Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa - LV 2020 (Výřezy z map)
Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa - Originální mapy stabilního katastru, https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_1244_1 (Výřezy z map), datum: 1841
Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa - Katastrální mapy evidenční 1 : 2 880 - Čechy, https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_1181-1A_01 (Výřezy z map), datum: 1873
Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa (Exteriér)
Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa (Exteriér)
Dvůr Květnice s vilou Adolfa Krýsa (Exteriér)
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Podpořit Pozdej domy

Líbí se ti projekt poznejdomy.cz? Podpoř jej k dalšímu rozvoji.

Jsou i další způsoby, jak projekt podpořit, třeba:

QR platba

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2022
V březnu 2022 byl hasičům ohlášen požár rozlehlého objektu. Při jejich příjezdu už hořela celá budova o půdorysných rozměrech 10x20 metrů. Pomocí několika proudů vody, již čerpali z přilehlého rybníka, a to i s nasazením výškové techniky, hasiči likvidovali nejen vlastní požár. Jejich jednotky se zaměřily také na ochranu okolních objektů; uchránit se je podařilo. Příčina vzniku požáru zatím zůstává předmětem šetření. Na něm vyšetřovatelé hasičů spolupracují i s kriminální policií. [6]
2020
Dvůr je dlouhodobě prázdný a chátrající. Iniciátoři petice pro zachování zdejšího dvora tvrdí, že obec prošla od roku 2000 nekoncepční a nekontrolovatelnou výstavbou rodinných domů, kdy docházelo k účelovým změnám územního plánu. Během 20 let v obci přibylo přes dva tisíce obyvatel, občanská vybavenost a technická infrastruktura se však nezměnila. Podle Hoška a dalších zástupců iniciativy navíc obec dostatečně nerespektuje veřejný zájem, aby se budovy, které byly prohlášené za kulturní dědictví venkova, zachránily. [3]
2011
Odborné vyjádření NPÚ z r. 2011 k návrhu změny územního plánu č. 7 sídelního útvaru Květnice. Ze stanoviska je zásadní a patrné že : ,,1) Při přestavbě dvora budou zachovány hodnotné části dvora. Jde o dochované hospodářské barokní nebo klasicistní křídlo dvora a o obytnou vilu. 2) Případné novostavby v prostoru dvora budou respektovat původní urbanistickou situaci dvora. Jejich hmotové uspořádání a materiálové ztvárněné budou provedeny s odpovídající citlivostí, aby nedošlo k degradaci architektonických a historických hodnot dvora a prostředí historického jádra obce." [5]
2009
Záměr investora Fadesa Česko s.r.o. je projekt s názvem „Centrum získá novou tvář“, kde developer postaví 14 „menších bytových domů“ místo stávajících budov statku. Ve svém záměru investor nakonec představil čtyř- a pětipodlažní bytové domy uprostřed obce (pětipodlažních je v návrhu 8 a mají rozměry až 64 x 18 m!) o 371 bytových jednotkách. Proti této nevyvážené objemové výstavbě se zejména z hlediska dopravního zatížení vyslovily také obce Sibřina, Koloděje, ale i občanská sdružení z okolních obcí. [4]
1989
Před sametovou revolucí se sice obou objektů dotkly nevhodné stavební zásahy, nicméně podle historiků a znalců architektury to mohlo být v rámci citlivé rekonstrukce napraveno tak, aby si budovy zachovaly svůj vesnický ráz. Kolem budov pak mohlo vzniknout náměstíčko, které by se stalo středobodem obce. [3]
1930
Hospodářský dvůr je barokního původu, obytná vila byla postavena v meziválečném období 20.století. Dvůr je významným dokladem historického vývoje místa a z urbanistického hlediska je jedním z posledních dochovaných historicky a architektonicky hodnotných budov v Květnici. [2] Vila ve dvoře vznikla ve 30. letech 20. století jako unikátní typ venkovské vily při hospodářském dvoře. Jejím majitelem byl významný advokát Adolf Krýsa, který pracoval na Pražském hradě pro prezidenta Edvarda Beneše. V Květnici díky němu vznikl reprezentativní objekt v duchu tehdejší moderny. [3]
1750
Dvůr byl ve stávajícím rozsahu založen v době barokní, zřejmě někdy v polovině 18. století. Barokní výstavba dvora zřejmě souvisela s další výstavbou dvorů na lichtenštejnském panství Uhříněves - Škvorec. Obdobné uspořádání zde měly například dvory Netluky a Zděbrady. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

lichtenstejnskydvur.cz [1]
Alternativní urbanisticko-architektonický návrh rekonstrukce stávajícího statku a záchrana dřevin uvnitř areálu [2]
FB Lichtenštejnský dvůr v Květnici - Odborné vyjádření NPÚ z r. 2011 [5]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.